Jak krmit astrildovité pěvce

Nároky astrildovitých pěvců na krmivo jsou značné. Mají-li být ptáci stále v optimální kondici a samozřejmě se dobře množit, musí chovatel trvale věnovat otázce krmení tu největší pozornost. Je možné, že se občas setkáte s názorem, že se to netýká všech druhů astrildovitých pěvců, ale je na každém chovateli, jak se s touto problematikou vypořádá.

Základem krmení jsou suchá a polozralá semena, v době odchovu mladých též různý hmyz. Směs semen může mít např. toto složení: 70% různých druhů pros, 15 - 20% lesknice, 5% nigru, 5 - 10% semene lnu, semena různých travin, salátu, máku. V některé literatuře se setkáte s doporučením semene řepky případně semence, ale to nepovažuji za vhodné. Tato semena mají vysoký obsah tuku, který rozhodně zdraví astrildovitých neprospívá. Některé druhy jsou více náchylné na tučnění a jejich zdraví by bylo ohroženo. Snad by bylo možno připomenout, že není podstatné, budem-li dávat zrniny smíchané nebo každý druh zvláště v menších miskách, to lze pokládat za druhořadé.

Nabídka doplňkových krmiv může být velice rozsáhlá a tak si připomeňme ty nejvýznamnější: v měkkém krmivu poskytneme ptákům důležité živiny. Mnohý chovatel se rozhodne pro určité složení míchanice a tu potom trvale používá. Recept často tají. Zvolit si určité komponenty a stanovit jejich vzájemný poměr není snadné. Leckterý chovatel proto raději volí směsi tovární výroby, které dnes v širokém výběru obchody nabízejí.

Na přípravu vlastní směsi můžeme použít strouhanku z bílého pečiva, vaječné buchty, suchary, dětské piškoty, přidáme drť ze sušeného hmyzu, hroznový cukr, sušené mravenčí kukly, perloočky, garnáty, pšeničné klíčky, pivovarské kvasnice, prosné i ovesné vločky, minerální přípravky aj. Většina chovatelů přidává na tvrdo vařené vejce, nebo vejce na sucho míchané, netučný tvaroh /zbavíme ho nadbytečné syrovátky/, strouhaný /netučný/ sýr eidam. Směs musí být drobivá. Ke zvlhčení použijeme buď vodu nebo ovocný sirup, přidáme nastrouhanou mrkev nebo rozsekaný žabinec ptačinec.

Samozřejmostí jsou semena naklíčená nebo nabobtnalá. O tom, jak nakličování provádět, bylo na stránkách Fauny už mnoho napsáno a proto se tomuto tématu více nebudu věnovat. Zkrmování prosa /především senegálského/ ve stavu mléčné zralosti mohu každému vřele doporučit. V dobách, kdy jsem se výhradně věnoval chovu astrildovitých pěvců, jsem senegálské proso pravidelně vyséval a přesto, že bydlím na prahu Krkonoš, kde jsou již trochu tvrdší podmínky, jsem dociloval uspokojivé sklizně. Je s tím sice spojeno dost práce - je také nutná ochrana před hejny vrabců - ale určitě se to vyplatí. Je radost vidět, jak se astrildi nebo amadiny vrhnou na zavěšené kytice senegalu a pilně semena konzumují. Kdo bude chovat amadiny, může jim také nosit nedozrálé klasy pšenice nebo ovsa. Někteří chovatelé doporučují krmit tzv. vaječné proso, ale toto se u nás asi mnoho nepoužívá.

Nezbytná je také v krmivu složka rostlinná. Využít lze mnoho druhů rostlin, ale je nutno myslet na to, aby nepocházely z chemicky ošetřovaných ploch nebo míst zasažených výfukovými plyny. Pro informaci uvedu jen některé druhy: žabinec ptačinec, smetánka /pampeliška/, pastuší tobolka, lebeda, pelyněk černobýl, jitrocel, čekanka, šťovík a četné druhy trav /lipnice roční, jílek vytrvalý, medyněk vlnatý, srha říznačka, psárka luční, bojínek luční, ovsík vyvýšený, sveřep vzpřímený atd. atd./.

Jako doplňková živočišná krmiva lze doporučit larvy a kukly potemníka moučného /mouční červi/, kukly lučních mravenců /lesní mravenec je přísně chráněný/, roupice, dafnie, mšice listové /zelené/, larvy plesnivce obilního, muší larvy, larvy zavíječe voskového, včelí larvy aj.

Vitamíny jsou nepostradatelné. Někteří chovatelé tvrdí, že při střídavém krmení se lze bez nich obejít. Je to věc názoru a záleží na uvážení každého chovatele. Osobně pokládám dotaci vybraných vitamínových přípravků za nezbytnou, ale připomínám, že je třeba stanovit vhodné dávkování. O vitamínech bylo na stránkách zpravodaje Fauna již mnohokrát pojednáno a proto případné zájemce na již uveřejněné příspěvky odkazuji / naposledy Fauna 15/98/. Snad bych ještě doplnil, že vitamínové přípravky lze podávat jak v míchanici, tak v pitné vodě. Na to má každý chovatel jiný názor. Já dávám vitamíny ve vodě.

Pro zdraví ptáků jsou nutné minerálie a stopové prvky, které jsou dosažitelné na našem trhu. Používat můžeme také skořápky ze slepičích vajec /dobře povařené a usušené/, sepiovou kost, vápenné směsi, holubí kámen /důkladně přípravek rozdrtíme/, grit pro slepice /také rozdrtit/ ap.

K svědomité každodenní obsluze patří výměna pitné vody. Provádí se minimálně jednou denně, když se ale teplota v chovné místnosti pohybuje okolo 25 -30 st.C, vyměníme ji nejméně 2x denně. Mnohé druhy se po každé výměně vody přiletí vykoupat. Ve vhodných podmínkách zahradní voliéry lze zařídit citlivý způsob rosení, což ptáci rádi přijímají.

Bylo by ku prospěchu věci, kdyby se také jiní chovatelé přihlásili se svými poznatky na toto důležité téma.

S použitím některých cizích pramenů