Podkus a předkus u štěněte

Nikdo nechodí rád k zubaři a ani naši čtyřnozí přátelé nejsou výjimkou. Přesto je namístě se o zuby našeho psa zajímat už od jeho štěněcího věku, a zejména bedlivě sledovat jejich vývoj.

Úplnou výjimkou, zejména u některých konkrétních plemen, totiž nejsou předkus a podkus u štěněte.Ty se mohou v průběhu života spravit, stejně tak jako do nich může sklouznout na první pohled standardně vypadající mléčný chrup.

Stejně jako lidé, i štěňata mají mléčné zuby. Je jich celkem 28 a rovněž postupem času vypadávají a nahrazují je stálé zuby, kterých je ve finále 42. 

Fyziologický skus

Správný skus u štěňat většiny plemen je nůžkový skus. To znamená, že v zavřené tlamě horní řezáky těsně přiléhají zepředu na ty spodní. Zuby dále mají tvořit oblouk a žádný zub z něj výrazně nemá vybočovat.

V případě vybočení na sebe zuby mohou narážet a dochází k jejich narušování a ničení. To se děje právě u druhého, klešťového skusu, který je sice většinou plemenných standardů tolerován, ale vzhledem k nadměrnému obrušování zubů není ideální. 

Podkus, nebo předkus?

Co když jsou ale zuby štěněte posazené jinak, než se nám zdá běžné? Čelisti se vyvíjejí nezávisle na sobě, což může v určité fázi vývoje štěněte zapříčinit jejich rozdílnou délku, a zuby na sebe proto nemusí správně doléhat. 

Podkus

Podkus štěněte nastává za situace, kdy je spodní čelist podsunutá, a tedy kratší než ta horní - u psů se podkus a předkus označuje prakticky naopak než u lidí. Horní řezáky se tedy u podkusu nacházejí ve vzdálenosti přibližně větší než tři milimetry před spodními a přesahují je. Tato situace není pro horní čelist příznivá, jelikož se takto vlastně nachází bez opory. 

Předkus

Problém může nastat i v případě opačné vady chrupu, kterou je předkus u štěněte. Ten vzniká ve chvíli, kdy je spodní čelist předsunutá, tedy delší, a spodní řezáky ve skusu výrazněji přesahují přes ty horní.
V případě, že je předkus příliš velký, může docházet až k bolestivému a zánětlivému poranění dásní, pysků nebo blokování růstu čelisti. U některých krátkolebých plemen, například buldoka, boxera, mopse a dalších, je nicméně předkus součástí standardu plemene a je doslova vyžadován.

Co s tím?

Dědičnost, strava, fyzická síla, plemeno psa – to vše může ovlivnit stavbu chrupu vašeho štěněte. Pejskař může narazit i na jiné obtíže se psími zuby, další vady skusu, vybočené zuby, mléčné zuby, které nechtějí vypadnout, a tak dále.
Vady skusu mohou v budoucnu zapříčinit infekce, předčasné vypadnutí zubu i narušení celé čelisti. Na druhé straně, čím větší plemeno, tím čelisti psa rostou déle, a nesprávný skus se může s postupem času měnit nebo úplně srovnat. 

Nejste-li si jisti, nebo máte podezření na vážnější podkus nebo předkus u štěněte, určitě se obraťte na veterináře stomatologa. Ten rozhodne, jakým způsobem (zkrácení zubů, rovnátka, extrakce) nebo zda vůbec je namístě do psího chrupu zasáhnout.

Nad preventivní návštěvou štěněcího zubaře ale určitě neváhejte. Nezapomínejte totiž, že správný skus u psa není jen slušivý. Je důležitý pro to, aby zuby konaly svůj účel. Pokud tedy chceme, aby našemu psovi chutnalo i v dospělosti, věnujme pozornost už jeho štěněcím zoubkům.