Možná jste se už na procházce setkali se psem, který měl na vodítku či obojku připevněnou žlutou stužku. Jednalo se o módní výstřelek majitele? S největší pravděpodobností nikoliv. Žlutá stužka pro psa vysílá do okolí jasný vzkaz: Potřebuji prostor.
Jak vlastně vznikla myšlenka označovat psy žlutou stužkou a kde všude se tohle označení používá? Projekt v originálním názvu The Gulahund™ – Yellowdog vznikl v roce 2012 ve Švédsku. Ve své době byl unikátní, ale díky psím klubům a osvětě se postupně rozšířil do celého světa.
Za pozornost stojí zajímavost, že nejčastěji používaným symbolem projektu je žlutá mašlička, která se připíná na vodítko psa. Nejspíš pro svou nepřehlédnutelnost. Pokud tedy váš parťák z jakéhokoliv důvodu potřebuje na procházkách udržovat svůj nenarušený osobní prostor, nebojte se to dát ostatním žlutě najevo.
A nemáte-li takového parťáka, službu všem prokážete tím, že se o informace podělíte s těmi, kteří o funkci žluté stužky třeba vůbec nic netuší.
Přestože by se to mohlo stát, není nutné používat žlutou pouze stužku. Můžete se setkat se žlutými motýlky, šátky, tkaničkami, plackami a podobně. Primárně byste zkrátka měli být na pozoru, jestli na kolemjdoucím psovi nesvítí něco žlutého.
Stužka jako taková však přece jen má svůj nepostradatelný význam: na rozdíl od žlutého postroje si u stužky jen stěží řeknete, že je to možná jen oblíbená barva majitele. Žlutá stužka na běžném černém vodítku totiž praští do očí.
Jednoduše řečeno, žlutá stužka na vodítku psa označuje všechny, kteří vyžadují, abyste se k nim nepřibližovali ani vy, ani váš pes. Jaké jsou však nejčastější důvody označení psa žlutou stužkou?
Agresivní, nekontaktní pes
Jedná se o jedince, kteří se nechtějí kamarádit ani s vámi, ani s vaším psem, a je lepší se od nich držet dál. Volání typu „nebojte, můj pes nekouše“ totiž v mnoha případech nemusí pomoci.
Pes v léčbě
Také psy, kteří potřebují klid na zotavení například po operacích, úrazech a nemocech, je vhodné respektovat. Kontakt s jiným psem by je mohl ohrozit na zdraví, či naopak mohou sami nakazit jiného psa některou infekční nemocí.
Bojácný pes
Ani psí bojínky není třeba se snažit nátlakem přeučit a mermomocí se snažit, aby se kamarádili s vámi nebo vaším psem. U psů, kteří se bojí jiných psů či lidí, může i nevinný pokus o kontakt vyvolat až panický strach a strachovou agresi.
Hárající feny či feny matky
Není nejspíš třeba dlouze vysvětlovat, proč je namístě si hárající, březí nebo kojící psí dámy držet v uctivé vzdálenosti. Opět nejde jen o ochranu samotné rozladěné fenky, ale chráníte i svého psa před její možnou agresivitou.
Starý, hluchý či slepý pes
Pejsci s podobnou indispozicí bývají velmi citliví na stres a mohou se při náhlém kontaktu snadno vylekat. Pokud vás nebo vašeho psa neslyší či nevidí přicházet, mohou se projevit buď strachem, nebo opět i kousnutím. Ohleduplnost je tedy namístě.
Štěňata a psi ve výcviku
Opět není jistě nutné dlouze opisovat, proč není pro psa ve výcviku vždy žádoucí, aby byl rozptylován nevyžádanou pozorností jiného psa. Ať už se jedná o obyčejný nácvik chůze u nohy štěněte, nebo o výcvik vodicích psů.