Na látky, které mohou způsobit alergii, narazíte doslova všude. Jsou v prostředí, v psí misce, v kožichu. Mnohým psům nebudou způsobovat žádné problémy, ale co když máte psa alergika? Jak poznat alergii u psa? Co dělat, aby se pes konečně přestal drbat, a co vůbec je alergie?
Alergie je popsána jako nepřiměřená reakce imunitního systému na látky v potravě či prostředí. Příčiny vzniku alergií nejsou přesně známy, pravděpodobně jde o více faktorů, a to včetně stravy, vnějšího prostředí a plemenné predispozice. Alergie u psa se může objevit v jakémkoli věku – výjimkou nejsou ani štěňata či senioři.
Za v podstatě nejzávažnější alergickou reakci organismu považujeme anafylaktický šok, při němž je imunitní reakce tak nepřiměřená, že může být až život ohrožující.
Pokud se ptáte, jaké jsou v případě alergie u psa projevy, je to vlastně velmi podobné jako u lidí. Nejčastější jsou kožní problémy – přecitlivělá zarudlá kůže, kdy velmi časté je zejména vylizování pacek, ztráta srsti, a všeobecně především svědivost, dále trávicí obtíže, popřípadě záněty uší a očí.
Naštěstí pro všechny majitele alergiků testy na alergii u psa jsou dnes v podstatě běžnou službou veterinárních laboratoři či veterinárního dermatologa. Jedná se přitom nejčastěji o kožní a mikrobiologické nebo krevní vyšetření.
Kožní test se zásadně neliší od alergologických testů u lidí, kdy se tenkou jehličkou vpraví malé množství alergenu pod kůži a na základě intenzity reakce se zjišťuje, zda pes je, či není alergik.
Krevní testy zjišťují přítomnost specifických protilátek na daný alergen – je tak možné testovat jak alergeny z prostředí, tak alergeny z potravy.
V případě pozitivního výsledku krevního alergologického testu je pak možné vyzkoušet imunoterapii, v jejímž rámci je možné psovi vyrobit vakcínu na míru dle konkrétních výsledků.
Protože výpovědní hodnota krevních testů nemusí být vždy nejlepší, je namístě další konzultace s veterinářem. V případě potravinové alergie se pak mnoho majitelů namísto testů uchyluje rovnou k eliminační dietě.
Mezi nejčastější typy alergie patří:
Alergie na bleší kousnutí u psa je ta, se kterou se coby pejskař setkáte možná nejčastěji. Alergenem přitom není přímo blecha, ale bílkovina z bleších slin, na kterou imunitní systém psa přehnaně reaguje intenzivním svěděním, při kterém se pes velmi silně drbe. Pokud má pes alergii na bleší kousnutí, nejčastěji se drbe v oblasti beder, kořene ocasu a na stehnech.
Léčba alergie na bleší kousnutí
Léčba takové alergie spočívá v odblešení psa a odpovídající asanaci prostředí, ve kterém pes žije.
Při potravinové alergii tvoří imunitní systém postiženého zvířete protilátky proti alergenu z potravy. V těle je přitom uvolňován histamin, který stojí za podrážděním pokožky, svěděníma dalšími projevy alergie – například vracejícími se záněty uší psa.
Psy alergické na krmivo nejčastěji svědí tlapky mezi prsty, hlava, břicho, podpaží a slabiny. Pod potravinové alergie se často řadí také potravní intolerance – nesnášenlivost, jež není přímo alergií. Nejde totiž o reakci imunitního systému, ale o reakci trávicího systému, který není schopen danou látku správně strávit.
V důsledku toho dochází k průjmům, nadýmání a dalším trávicím obtížím.
Mezi nejčastější potravinové alergie se řadí alergie na kuřecí maso u psa, dále bývá problematické maso hovězí, pšenice, sója, mléčné produkty a v neposlední řadě také konkrétní konzervanty či jiná aditiva v komerčně vyráběných krmivech. Pro alergiky, kteří jsou citliví na kuřecí maso, bývá často problém i například kuřecí tuk, který je častou složkou krmiv, jež jsou prodávána například jako jehněčí či rybí. Neobvyklou není ani alergie na lepek u psa, která je v podstatě stejná jako lidská celiakie. Řešením zde mohou být jak bezobilná krmiva, tak BARF.
Léčba potravinové alergie
Nejlepším řešením alergií na určité složky krmiva bývá výše zmíněná eliminační dieta. Při ní je pes po dobu nejméně 6–8 týdnů krmen jediným zdrojem bílkovin a jediným zdrojem sacharidů (ideálně takové, které dříve nejedl, například králík či treska a vařené brambory). Po tuto dobu trvání diety nesmí pes dostávat nic jiného.
Problémem často bývají sami majitelé, protože i jediný pamlsek může celou dietu zhatit.
Pokud při eliminační dietě obtíže mizí, ověříme si potravinovou alergii jedině provokační dietou, kdy zařadíme předešlou stravu – či její jednotlivé složky – zpět do jídelníčku. Jde-li opravdu o potravinovou alergii, během pár dnů se potíže opět objeví a máte jasno.
Atopie je alergie na látky z vnějšího prostředí, která má celoroční, ale také sezónní charakter. Patří mezi ně například alergie na pyl u psa,která nemá klasické projevy slzení a svědění očí jako u lidí, ale projevuje se na kůži. Kromě alergie na pyl se vyskytují například alergie na domácí roztoče, plísně, prach, čisticí prostředky a další.
Je-li pes alergik na látky z vnějšího prostředí, bude si pravděpodobně často drbat čenich, uši, slabiny, podpaží nebo si vykusovat tlapky mezi prsty. Můžete pozorovat třepání hlavou a její otírání o zem či nábytek.
Léčba atopické alergie
Alergeny z vnějšího prostředí není ve většině případů možné zcela eliminovat ani alergii vyléčit. Lze však využít léky předepsané veterinárním dermatologem, které snižují svědění, nemají zásadní nežádoucí účinky jako často užívané levné kortikosteroidy a dokážou docílit stavu, kdy alergie psa nijak neomezuje.