S rozvojem cestování si lidé ze svých cest začali dovážet i zvířata. Často pro jejich komerční využití v rámci zemědělství nebo jako domácí mazlíčky. Některé druhy přicestovaly jako černí pasažéři při dovozu zboží na lodích, po železnici či v rámci letecké dopravy. Když tato zvířata přestala poskytovat užitek nebo jako domácí mazlíčci přerostla chovateli přes hlavu, často byla vypouštěna do volné přírody. Pochopitelně docházelo také k jejich útěku z důvodu nedbalosti chovatelů. Některé druhy přitom mají schopnost přežít i v nových přírodních podmínkách a jsou schopny se zde rozmnožovat, což představuje riziko pro původní ekosystémy.
Protože invazní nepůvodní druhy představují jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost a tato rizika mohou být umocněna intenzivnějším celosvětovým obchodem, rozhodly se příslušné orgány Evropská unie zakázat chov některých zvířat za účelem chránit původní druhy žijící na jejím území.
Z toho důvodu bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Toto nařízení zakazuje dovoz, držení, uvádění na trh, rozmnožování nebo chov invazních druhů, protože tyto mají negativní dopad na biodiverzitu. Pro tento účel byl vytvořen seznam nepůvodních druhů, na které se dané zákazy vztahují. Tento seznam je průběžně aktualizován.
Aby nařízení nepředstavovalo značný zásah do individuálních práv občanů, umožňuje vlastníkům zvířat v zájmovém chovu – tedy těch, která nejsou držena pro komerční účely – si zvíře ponechat do konce jeho přirozeného života, pokud bylo v držení ještě předtím, než bylo zařazeno na unijní seznam a je drženo v oddělených prostorách, kde je zajištěno, že se nemůže rozmnožovat nebo uniknout.
V ČR se například jedná o želvu nádhernou, nutrii říční, ondatru pižmovou, psíka mývalovitého, nosála červeného, burunduka páskovaného a severoamerické druhy raků. Zoologické zahrady si mohou tyto jedince ponechat, pokud zamezí jejich dalšímu rozmnožování nebo je budou chovat v rámci výzkumu ex situ (mimo místo původního výskytu). Není vyloučeno, aby zoologické zahrady přebraly zvířata od chovatelů, kteří nebudou schopni zajistit nové podmínky péče.
Žádná plošná likvidace a hubení se nekonaly a pravděpodobně ani konat nebudou. Zásadní je zejména prevence v podobě zamezení zavlečení a dalšímu šíření invazních druhů na území EU. Povinností chovatelů je tato zvířata zaregistrovat prostřednictvím formuláře dostupného zde: Výzva: registrujte jedince invazního druhu, pokud je chováte doma (nature.cz). Zvířata, která se aktuálně řadí mezi invazní druhy, najdete zapsaná v takzvaném unijním seznamu.
Zdroje:
Invazní nepůvodní druhy s dopadem na Evropskou unii: nejčastější otázky a odpovědi. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [on-line]. Dostupné z: https://invaznidruhy.nature.cz/res/archive/375/061194.pdf?seek=1513258196.
STAŇKOVÁ, Lenka. Právní úprava chovu zvířat. Praha, 2021. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta.