Spousta pejskařů se celý rok nemůže dočkat teplých letních měsíců, které si hodlají dosyta užít i se svým psím parťákem. Horké chvilky jim však může přinést právě neuvážené vystavování psa vysokým teplotám. Během abnormálně teplého počasí je totiž třeba myslet na své zdraví, ale i na možné přehřátí psa.
Důvody k přehřátí u psa mohou být různé. Společným jmenovatelem je vysoká teplota, která může být nevhodně kombinována s dlouhým pobytem na slunci, zvýšenou aktivitou, pobytem v neklimatizovaném autě nebo nedostatečným přísunem vody.
Automaticky se nabízí řešení: vyvarujte se podobných, mnohdy zbytečných chyb. Umožněte při vysokých teplotách i venku žijícímu pejskovi najít útočiště ve stínu, procházky rozvrhněte v rozumné době ráno nebo večer, kdy teplota ani sluneční záření nejsou tak intenzivní, odložte plánovaný cvičák na teplotně příhodnější den a myslete na trvalý přísun vody. Ten je samozřejmý po celý rok, nicméně v létě může pes vodu vypít mnohem rychleji nebo venku i plná miska rychle vyschne, a je tedy třeba ji doplňovat častěji. Mnozí majitelé svým miláčkům pořizují i speciální chladicí podložky, které psi využijí sami, kdykoli to uznají za vhodné.
Pokud to není životně nutné, nevozte psa v horku neklimatizovaným autem, a především ho v jakémkoli autě nikdy nenechávejte samotného, a to ani s otevřeným okénkem.
Co když je ale na prevenci pozdě a je třeba jednat? Přehřátí nebo úpal psa nastává ve chvíli, kdy se příliš zvýší jeho tělesná teplota. Pes má i fyziologickou tělesnou teplotu vyšší než člověk a ochlazuje se pomocí zrychleného dýchání, které logicky přispívá k dalšímu odpařování vody. K přehřátí u psa tak může dojít mnohem snáze než u člověka, kterému k vypořádání se s horkem pomáhá pot.
Úpal může nastat u jakéhokoli psa a mívá shodné rysy – přehřátý pes dýchá zrychleně, až lapá po dechu. Dýchání ho zjevně vysiluje, ale přísun vzduchu není dostačující. Čenich přehřátého pejska je obvykle suchý, respektive horký, celková teplota psa je zvýšená. Může mít vypoulené nebo zarudlé oči, působit nervózně, chovat se dezorientovaně nebo apaticky. U tlamy se mu může tvořit pěna nebo zvrací. Máte-li na přehřátí podezření, na nic nečekejte – v zanedbaných případech může vést až ke smrti psa.
Přehřátého psa uklidněte, ale buďte maximálně pohotoví a rychlí. Není poblíž veterinář? Je nutné psa postupně a velmi opatrně ochladit.
Pokud musíte postupovat provizorně, najděte urychleně místo, kde je stín. Pejska uložte s hlavou výš než tělo a poskytněte mu první pomoc ochlazením. Je-li v blízkosti voda, ideálně ho pomalu chlaďte otíráním tlapek a slabin navlhčenou látkou. Dbejte však na to, aby voda rozhodně nebyla ledová, ale minimálně ze začátku pouze vlažná. Psovi chlaďte zejména třísla, krk a postupně také hlavu. Záda, hrudník a svaly zadních nohou se snažte udržet suché.
Máte-li po ruce něco chladného nebo zmrazeného, utvořte zabalením do látky provizorní chladicí obklad. Psa můžete ovívat a v případě nouze využít i větrák nebo studený mód fénu.
V každém případě se vyhněte čemukoli, co by vedlo k teplotnímu šoku. Psa tedy nesprchujte a už vůbec ho neházejte do vody. Jakmile se zdá být stav vašeho psa lepší, pokuste se ho po doušcích přimět k pití vlažné vody.
Naznačené kroky jsou pouze první pomocí. Ideálně musí následovat co nejrychlejší přesun k veterináři, který přehřátému psovi poskytne odbornou péči ve formě dodání infuze nebo kyslíku. V případě přehřátí u psa je však obecně nejlepším řešením promyšlená prevence. K té patří také vyhýbání se chůzi po horkých površích při které trpí psí tlapky a znalost správné péče o srst vašeho psa: zatímco naháče byste v létě měli pečlivě mazat opalovacím krémem, u dlouhosrstých psů byste měli zahnat myšlenky na jakékoliv zásadnější stříhání a úpravu srsti.