Jak je právně upraven provoz útulků pro zvířata?

Pojem útulek je definován v § 3 odst. 1 písm. kk) veterinárního zákona jako zařízení poskytující dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům, přičemž pojem toulavé zvíře, opuštěné zvíře a zařízení je definováno v § 3) zákona na ochranu zvířat proti týrání. Za toulavé lze považovat zvíře, nad kterým majitel ztratil kontrolu, opuštěným zvířetem je pak to, jehož se chovatel zbavil s úmyslem je vyhnat. Zařízením je třeba rozumět stavbu či jiné prostory včetně pohyblivých zařízení, v nichž je provozována činnost se zvířaty.

Pokud se někdo rozhodne provozovat útulek, musí dle § 42 odst. 6) veterinárního zákona minimálně čtrnáct dnů před zahájením činnosti požádat krajskou veterinární správu o jeho registraci. V žádosti musí být mimo jiné uveden druh útulku, kapacita a zda je zaměřen na hospodářská zvířata, nebo zvířata v zájmovém chovu.
Takto registrované subjekty jsou zařazeny do systémů kontrol prováděných veterinární správou. Registrace se týká i spolků poskytujících dočasnou péči zvířatům (tzv. „dočasky a azyly“) provádějících odchyt zvířat nebo těch, které provozují záchytné kotce, kde dochází k pravidelnému odchytu více zvířat a následné krátkodobé péči.

Povinnosti, které mají útulky, se naopak nevztahují na jednotlivé fyzické osoby, jimž svěřila zvíře obec nebo registrovaný útulek. Zde se může jednat o svěření zvířete vyžadujícího speciální péči, které není schopno dané zařízení poskytnout. Například zvíře, jež je nutno chovat pouze v bytě, či exotické zvíře vyžadující odbornou péči. 
Pokud provozovatel útulku provádí zároveň odchyt zvířat, musí mít k dispozici osobu, která absolvovala odbornou průpravu a získala osvědčení o způsobilosti k této činnosti dle § 42 odst. 2) veterinárního zákona.

Další povinnosti provozovatelů útulků jsou stanoveny v § 25 odst. 3) zákona na ochranu zvířat proti týrání, podle kterého provozovatel útulku musí poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířat stanovené informace a doklady, například provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat, seznam přijatých zvířat obsahující údaje o nich, seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů a další zákonem požadované informace.

Dle § 25 odst. 4) zákona na ochranu zvířat proti týrání musí útulek provozovat internetové stránky se zveřejněním všech zvířat v útulku včetně jejich fotografie s datem a místem nálezu.
Obce mají možnost zřídit a provozovat útulek pro opuštěná zvířata samostatně, nebo s jinou obcí či osobou, a to dle § 46 písm. c) veterinárního zákona. Obci je také přikázáno hradit náklady spojené s odchytem a izolací zvířete, jestliže není znám jeho chovatel. Pokud je chovatel znám, platí tyto náklady on. Útulky mohou zřizovat i soukromé osoby.

Zdroje: 

MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu. Praha: Academia, 2013. Společnost (Academia). ISBN 978-80-200-2317-9.

SKŘIVÁNKOVÁ, Marcela. Veterinární zákon. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Praktický komentář. ISBN 9788075983985.

STAŇKOVÁ, Lenka. Právní úprava chovu zvířat. Praha, 2021. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta.

Ochrana zdraví zvířat a péče o jejich pohodu: Povinná registrace útulků pro zvířata. Státní veterinární správa [online]

Zákon č. 166/1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Zákon č. 246/1992 Sb. Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání