Základy psí reprodukce: Pes ke krytí a vše o připouštění

Fena hárá, máte stanovené vhodné dny ke krytí, krycí pes je domluven a čekáte na den D. Obzvlášť je-li to pro psa nebo oba zúčastněné poprvé, mohou být majitelé trochu nervózní a nemusí úplně vědět, co od krytí očekávat. 

Vhodný věk psa pro krytí

Minimální věk aktivního krycího psa určuje v Česku sám zákon – z pohledu legislativy může pes krýt od 15 měsíců věku v případě malého plemene (do 50 cm kohoutkové výšky), nebo od 18 měsíců v případě velkého plemene (nad 50 cm kohoutkové výšky). Horní hranice pro využití v chovu není u psů samců stanovena.

Fáze krytí

Pohlavní akt neboli připuštění psa na fenu můžeme rozdělit do několika fází. Je dobré se s nimi před samotným krytím seznámit. Nedostatečná informovanost už totiž způsobila více či méně lehký šok nejednomu pejskaři. 

Námluvy
Při prvním kontaktu se pes začne fence dvořit, ta ho vyzývá ke hře, může na něj i naskakovat. Fena se staví do pozice zádí ke psovi, dává ocas na stranu a nechá psa očichávat a olizovat své pohlavní orgány.

Vzeskok
Po seznámení, je-li vhodný čas ke krytí, pes na fenu naskočí, hrudními končetinami si ji přidrží v oblasti beder a začne dělat vyhledávací a kopulační pohyby, kdy se snaží nalézt vchod do pochvy.

Zasunutí 
Při zasunutí penisu dochází k erekci a kopulační pohyby jsou výraznější.

Svázání  
Při pohybu penisu v pochvě dojde k přetažení předkožky přes žaludový uzel (bulbus penis), čímž dochází k takzvanému svázání, kdy je pes doslova uvězněn ve feně a není možné násilím toto spojení uvolnit. 
Ustávají kopulační pohyby a uvolňuje se hlavní část ejakulátu, ve které jsou spermie. Děloha feny aktivně nasává a tím pomáhá ejakulátu dostat se na místo určení. Pes sleze z feny (nebo mu pomůže chovatel) a díky svázání stojí s fenkou záděmi k sobě. 
V této fázi je vhodné psa, ale především fenu přidržet, aby neměla tendence chodit a psa za sebou tahat, či ho dokonce zranit. 
Doba svázání je individuální a pohybuje se v rozmezí asi 5–60 minut, nejčastěji je to přibližně 20 minut. Doba, po kterou jsou spolu pes a fena svázáni, nemá vliv na počet štěňat ani úspěšnost krytí (za předpokladu, že ke svázání vůbec došlo).

Rozvázání 
Následně dojde k opětovnému zmenšení žaludového uzlu, načež se pes a fena rozpojí. Některé majitele může překvapit chování psa po krytí, kdy si pes velmi pečlivě olizuje pohlavní orgán. Jedná se však o zcela běžné chování. Výjimečné není ani, pokud je pes po krytí unavený – především když byla fáze námluv delší. 

Co když to nejde?

Pokud pes kryje poprvé, je vhodné, aby u krytí asistoval zkušený chovatel. Ne vždy totiž vše probíhá tak idylicky, že jakmile se za fenkou zavřou vrátka na zahradu, kde na ni čeká pes, padnou si ti dva do oka, chvilku laškují a za chvíli je hotovo.

Někdy je zapotřebí psímu páru trošku pomoci, například lehkým přidržením fenky prvničky, aby psovi neuhýbala. To je však možné pouze za předpokladu, že byl u fenky správně zvolen termín krytí. Není nic smutnějšího než pohled na majitele feny, který se snaží podržet zuřivě se bránící fenu psovi. Zkušený pes plemeník o takovou fenu ani nemusí mít zájem, protože cítí, že není vhodný čas. 

Mnoho majitelů nechalo prožít svého psa krytí s myšlenkou, že se po něm uklidní, přestane bláznit a šílet po fenách. Bohužel, ve většině případů následovalo hořké zklamání. Často je totiž opak pravdou a psí milovníci dokážou několik dní nežrat, výt, smutnit a neposlouchat… jen proto, že někde v blízkosti zrovna hárá fena.

Platí se za krytí? A kolik?

Způsob úhrady za krytí psem je určen majitelem psa a je věcí dohody. Abyste předešli vzájemnému nepochopení a zbytečným neshodám, je vhodné mít podmínky použití psa na krytí sjednány písemně, tedy uzavřít smlouvu o krytí psa. V našich končinách se používají například tyto možnosti vyrovnání, které se ale mohou v rámci plemen a chovatelů lišit:

• částka odpovídající prodejní ceně jednoho štěněte
• určitá částka za každé narozené nebo zapsané štěně
• část peněz ihned, tzv. za skok, a část podle počtu štěňat
• výběr štěněte z daného vrhu

Každý pes schopný krytí není krycí pes

Z chovatelského hlediska by měl být jako krycí pes používán pouze jedinec, který je řádně uchovněný – tedy splnil podmínky chovnosti příslušného chovatelského klubu. To zahrnuje nejčastěji kromě posouzení exteriéru a povahy také zdravotní vyšetření (klinické i genetické), případně ověření pracovních vloh.