Karelský medvědí pes Domovina KMP leží mezi Dvinou a Východní Karélií a Novgorodem na jihu. Původ této rasy sahá zpět k východnímu špici....
Domovina KMP leží mezi Dvinou a Východní Karélií a Novgorodem na jihu. Původ této rasy sahá zpět k východnímu špici. Ve Finsku a Karélii byl Karelský medvědí pes znám již dlouho. Již od dvacátých let ho tamnější lovci chovali víceméně čistokrevně, avšak systematický chov podle současných předpisů začal v polovině třicátých let. V průběhu finsko-ruské války plemeno prakticky vymizelo. Zůstalo jen několik chovných jedinců na západě Finska a v okolí Turku. Díky těmto jedincům mohl čistokrevný chov kareláků pokračovat. V roce 1946 byl standard KMP uznán FCI, počet chovaných jedinců rychle rostl a od roku 1962 se udržuje přibližně na stejné úrovni.
Karelský medvědí pes se používá k lovu velké zvěře, obzvláště na medvědy, z čehož také pochází jeho jméno. Dnes už není medvědů tolik a tak je karelák používán hlavně k lovu losů, divokých prasat a jelení zvěře. Úlohou tohoto psa je i dohledávka zvěře, kterou má vystopovat, zabránit jí v útěku a upozorňovat na ni štěkotem. Při lovu by měl pes být neustále v kontaktu s lovcem a neběhat příliš daleko.
Ve Finsku se každým rokem pořádají zkoušky psů, při kterých bývají vyhlašování vítězové s prokazatelně nejlepšími výsledky. K těmto zkouškám se přihlašuje 10-20 nejlepších psů v dané oblasti. Lovec, pes a rozhodčí odcházejí společně na lov. Rozhodčí psu přisuzuje známku za úspěšnost při hledání zvěře, pronásledování zvěře, vytrvalost při zaštěkávání, sílu hlasu, schopnost vypracovat příležitost k výstřelu a v průběhu celého lovu je posuzováno i chování psa. Z každého ze čtyř loveckých okrsků jsou vybráni tři nejlepší psi, kteří pak soutěží spolu s loňským vítězem (tedy celkem 13 psů) o nejvyšší titul. Zkoušky probíhají každý rok v jiné oblasti, revíry se rozdělují losováním. Losi se na těchto zkouškách nestřílejí. Vítěz vrcholných zkoušek je pak celý rok finským "losím králem".
Karelský medvědí pes je střední velikosti a robusní postavy, zhruba tak dlouhý jako vysoký - délka je nepatrně větší. Srst je hustá s podsadou. Základní barva je černá. Je požadovaná tzv. "medvědí čerň", což je v podstatě černá barva s podsadou hnědavého nádechu. Části hlavy, šíje, prsou, břicha, nohou a špička ocasu jsou bílé. Oči jsou malé a hnědé, jejich výraz je živý, čilý až ohnivý. Uši jsou střední velikosti, vzpřímené, poněkud zaobleně špičaté. Ideální výška v kohoutku je u psa 57 cm, u feny 52 cm. Co se týče povahy - je KMP vůči cizím osobám ostražitý až nevrlý, v základě je to však přátelský pes, oddaný svému pánovi.
Ve své domovině - Finsku je Karelský medvědí pes velice oblíbený, což dokazuje i žebříček oblíbenosti plemen zveřejněný Fisnkým kennelklubem v roce 1992 ke stoletému výročí založení této organizace. Finský kennel klub zveřejnil prvních 100 plemen, já pro ilustraci uvádím prvních deset.
PLEMENO | POČET CHOVANÝCH PSŮ |
1 .Finský honič | 4625 |
2. Německý ovčák | 3223 |
3. Zlatý retrívr | 2316 |
4. Norský losí pes | 1850 |
5. Labradorský retrívr | 1837 |
6. Finský špic | 1659 |
7. Kolie dlouhosrstá | 1507 |
8. Tibetský španěl | 1255 |
9. Kavalír King Charles španěl | 1058 |
10.Karelský medvědí pes | 1051 |
Vybráno z knihy Hanse Räbera Encyklopedie Plemena psů a z propagačního materiálu Finského kennel klubu ke stému výročí jeho založení.