Ztracený pes je noční můrou snad každého zodpovědného majitele. Někdy se však stane, ať trénujete přivolání sebelépe, že se váš parťák zaběhne. Když se ztratí pes, je nutné především zachovat chladnou hlavu, ale zároveň jednat. Na to, jak postupovat, se s námi podívejte v následujícím článku.
Jestliže vám utekl pes ze zahrady, protože někdo špatně zavřel branku nebo váš filuta našel uvolněný plot, a vy víte, že volání nepomůže, můžete zkusit zaklepat na jeho misku, zašustit pytlíkem od pamlsků nebo použít jiný zvuk, který psovi evokuje nějakou dobrotu. Mnohdy se tak mlsný utečenec vrátí, protože se toulá jen někde poblíž a ví, že doma najde jídlo a vás.
Jiné je, když venčíte na louce nebo v lese a najednou váš chlupáč zmizí. Voláte, pískáte a mlaskáte, ale marně. V prvních třech hodinách zachovejte chladnou hlavu a zkuste se pohybovat na místě nebo v blízkém okolí. Ideálně, jste-li poblíž domova, ne na dalekém výletě, kontaktujte někoho doma. Většina psů se v rozmezí několika hodin vrátí buď domů, nebo na místo, kde opustili svého majitele.
I přes všechnu snahu se vám po dvou třech hodinách nepodařilo psa najít? Při ztrátě vašeho mazlíčka v místě bydliště a okolí je dobré informovat příbuzné a sousedy, od věci není tradiční vyvěšení letáků s fotkou a v dnešní době velmi dobře fungují i sociální sítě. Psa, kterého ztratíte v lese, je vhodné nahlásit příslušnému mysliveckému spolku, aby o něm jeho členové věděli a předešli jste tak zbytečnému neštěstí.
Obvolejte vždy také všechny okolní útulky ‒ do těch se často dostanou toulající se psi, které tam přiveze městská policie. Nespoléhejte však jen na jeden nejbližší útulek od místa, kde se vám chlupáč zaběhl. Ztracený pes, nenamíří-li si to rovnou domů, ujde občas i vyšší desítky kilometrů.
Co dělat, když se ztratí pes ve městě či na vesnici? Nahlaste ztrátu ideálně přímo městské policii či Policii ČR – k ní se může dostat hlášení o psovi, který by si to špacíroval uprostřed dopravního provozu. V případě vesnice nahlaste ztrátu i na příslušném obecním úřadě a nestyďte se požádat o vyhlášení informace o ztrátě vašeho parťáka místním rozhlasem.
Než čekat na to, až se váš mazel zaběhne, je vždy lepší dělat vše možné, abyste tomu předešli. Nepouštějte na volno psa, který nemá zvládnuté přivolání, víte-li, že psa občas přemůže lovecký pud, spojte se s cvičitelem a zvažte použití elektrického obojku.
Od věci není ani moderní GPS lokátor. Ten lze pořídit samostatně v podobě malé krabičky, nebo rovnou jako součást obojku či postroje. Spárujete jej s aplikací v chytrém telefonu a polohu vašeho psa tak máte neustále na očích. Dosah těchto lokátorů se samozřejmě liší produkt od produktu.
Nejste-li však úplně familiární s moderními výdobytky jako je GPS lokátor, zůstaňte minimálně u starých dobrých psích známek. Využít můžete buď lyssetky, které nabízí spousta veterinářů k očkování proti vzteklině zdarma, tedy mezinárodní známky s telefonním číslem a adresou veteriny, nebo si můžete opatřit svou s vygravírovanými vlastními údaji.
V neposlední řadě dbejte také na to, ať je váš pes nejen očipovaný ‒ jelikož je čipování psů povinné ‒ ale především na to, abyste měli čip zaregistrovaný v některém z příslušných registrů (a nejlépe v tom největším, kterým je Národní registr majitelů zvířat, který je narozdíl od ostatních registrů zdarma). Bez toho totiž bude čip prakticky k ničemu.
V případě, že hledáte ztraceného psa, se navíc můžete obrátit i přímo na NRMZ nebo další registry, kde za drobný poplatek vašeho utečence zveřejní mezi hledanými zvířaty.
A jakmile budete zase spolu, nezapomeňte organizacím a všem, kterým jste hlásili ztrátu psa, oznámit, že už se váš čtyřnohý kamarád našel a dál už hledat nemusí.