Ve voliéře a v kleci by papoušek měl mít možnost vybrat si, na čem chce odpočívat, vystřídat si různé průměry a povrchy bidla, aby si procvičoval změnou úchopu prsty a zamezilo se tak otlakům na jejich polštářcích. Nohy jsou pro něj totiž životně důležité (podobně jako zrak), neboť na nich nepřetržitě tráví celý svůj život ve stoje, a to nejen přes den, ale i v noci ve spánku.
Není proto jedno, jaká bidla mu ve voliéře či kleci nabídneme. Jejich nejmenší průměr nemá dovolit, aby se po úchopu drápky zadního a předních prstů dotýkaly – vhodné není ani příliš tlusté bidlo. Pták si vybere bidlo zpravidla to nejvýše položené, nemělo by být blízko stěny klece, aby se mohl protahovat a sedět, aniž by si odíral ocasní pera.
Bidlo před miskami s potravou může mít brusný povrch, který otupí ostré konečky drápků, nemělo by však být používáno k delšímu sezení a nocování, aby se zbytečně nedrásala pokožka prstů. Druhy papoušků zvyklé takéběhat po zemi (např. kakariki) uvítají uložení misek spíše na dně klece.
Vhodné není bidlo cementové pro svůj hladký a studený povrch, který navíc odnímá savým povrchem ptákovi z prstů přirozenou vlhkost a méně snadné je i jeho čištění. Hladká bidla dodaná i s klecí (soustružená a plastová) je lépe nahradit větvemi i s drsnou kůrou, nejlépe z nejedovatých listnáčů, aby nedocházelo k vyhlazování kůže prstů. Pozor na větve z jehličnanů obsahující pryskyřici, která se může dostat papouškovi nejen na prsty, ale i do peří. Ohlodáváním kůry větve (pečlivě omyté od možných postřiků) se papoušek nejen zabaví, ale získá z ní i další živiny a obrušuje si na ní drápky. Jako alternativní bidlo se hodí i bavlněné nebo konopné lano o větším průměru.
Podle MVDr. V. Tukače: „Spojí-li se vliv hladkého povrchu bidla s chronickým nedostatkem některých aminokyselin, minerálních látek a vitaminů, může docházet ke vzniku drobných prasklin na spodní straně prstů. Ty se rychle infikují bakteriemi z trusu a mohou vzniknout velmi bolestivé záněty končící v některých případech až amputací.“
Dosednutím na bidlo se ptákovi automaticky sevřou prsty, v patním kloubu nohy se samovolně natáhne šlacha ohýbače prstů a pevně je sevře. Hmotnost těla způsobí zasunutí zvláštních výstupků na šlaše do rýh ve šlachovém pouzdře holeně a v důsledku toho pták sedí na bidle bez svalové námahy, a to i během spánku. Blokovací systém se dobře uplatňuje u bidla, které prsty téměř obepínají ze dvou třetin, proto by bylo vhodné vyměnit po zakoupení klece příliš tlustá bidla za větve různé tloušťky (moje senegalka si oblíbila pro odpočinek a nocování průměr větve 16 mm). Klec by měla mít vodorovně uspořádané dráty, aby pták po nich mohl šplhat k bidlu nebo k misce s potravou.
Nejen ze satelitních snímků bylo zjištěno (prof. H. Burda, 2008), že zvířata se pasou, odpočívají a spí v severojižním směru podle silokřivek zemského magnetismu. Objev lze využít i k tomu, aby se stání ve stájích a pavilonech pro zvířata v zoo orientovala severojižním směrem, což by odpovídalo přirozenému chování zvířat a také jejich pocitu pohody – welfare. Poznatek se může týkat i papouška tím, že bude mít některé z bidel natočeno tak, aby tělo při odpočinku sledovalo severojižní směr. Moje senegalka si vybrala právě takto orientované bidlo. Orientace podle silokřivek magnetického pole je základní vrozenou ptačí vlastností, například při tahu na zimoviště (W. Wiltschek, 1991).
Bidla a celou klec je nezbytné pravidelně čistit od trusu a dezinfikovat, také misky na potravu včetně hraček. Po omytí vodou následuje dezinfekce přípravky – použít lze například Virkon S nebo dezinfekční roztok F10, které nejsou pro papouškovo zdraví škodlivé.