Mít čtyřnohého kamaráda, chodit s ním na procházky, užívat si společně strávený čas je skvělé. A většina majitelů psů o takovém ideálním parťákovi sní. Ne vždy se však sny shodují s realitou, psí kamarád může být hůře zvladatelný, energie mu doslova stříká z uší a pak majitel přemýšlí, jak zklidnit psa. Hyperaktivní pes bývá především pro začínající pejskaře velkou výzvou. V první řadě je tedy nutné upravit režim tak, aby byl spokojený nejen pes, ale i jeho majitel.
V současné době se „nálepka“ hyperaktivního psa používá poměrně často, ale ne vždy označuje psy, kteří opravdu hyperaktivní jsou. Existují plemena, jež mají v obecném měřítku větší sklony k tomuto chování, jsou více vzrušivá, často se musí doslova naučit odpočívat. Příkladem mohou být ovčácká plemena, jejichž zástupci rádi a často pracují s člověkem. Nenaučí-li je majitel odpočívat, neustále si vynucují pozornost, nosí stále dokola aportky, které chtějí házet, vytrvale vyštěkávají, někdy pozornost získávají i destruktivním chováním. Samozřejmě více aktivní jsou psi v mladém věku a s dospíváním a stárnutím obvykle dochází k postupnému zklidnění.
Plemenné rysy a původní využití plemene je něco, co musí majitel při pořizování psa brát v úvahu. Nechcete-li se věnovat nějakému psímu sportu, ale raději lenošíte, jistě pro vás nebude vhodnou volbou například belgický ovčák nebo border kolie, přestože vás jejich milý kukuč může na první pohled uhranout.
Otázku, jak zklidnit hyperaktivního psa, si klade nejeden majitel. Základem je nastavení režimu, ve kterém jasně oddělíte, kdy je aktivita psa žádoucí a kdy se odpočívá. Pro učení odpočívání se často využívá omezení prostoru, například psí ohrádkou.
Neznamená to však, že po prospané noci se pes dojde na 5 minut vyvenčit a pak jej zavřete. Naopak, k nácviku odpočinku můžete přistoupit až tehdy, když je pes dostatečně unaven, a to nejen fyzickou aktivitou.
Když je pes hyperaktivní, jsou vhodné aktivity, u kterých musí přemýšlet, čímž se unaví mnohem spíše než desetikilometrovou procházkou. Příkladem mohou být pachové práce, vyhledávání předmětů, různé hlavolamy, učení cviků shapingem nebo třeba lovecký výcvik či pasení.
Na obyčejné procházce se pes totiž sice vyběhá, ale psychicky unavený rozhodně nebude. Pes bez mentálních stimulů, bez psychické únavy může být frustrovaný, ve stresu a v konečném důsledku může dojít i k oslabení jeho imunity, vzniku onemocnění nebo ke vzniku nežádoucích vzorců chování.
Někteří psí filutové se s přebytkem energie vyrovnávají hlasitými zvukovými projevy. Jak zklidnit psa, aby neštěkal, tedy může být trochu oříšek, ale dobrá zpráva je, že to jde.
Vynucuje-li si pes štěkáním nějakou aktivitu, například hození aportu, musíte být především vytrvalí. Pokud se totiž štěkání zprvu snažíte ignorovat, ale po několika minutách vám ujedou nervy a radši aport hodíte, aby byl klid, u psa tak dojde naopak k ukázkovému posílení nežádoucího chování. Pes si totiž právě upevnil, že vytrvalým štěkotem a vynucováním dosáhl svého, a situace se bude opakovat.
Jak tedy jednat správně? Nejlépe hlučného psa odkažte na místo, ignorujte jej a pochvalte, když ztichne – tím upevníte správné, žádoucí chování.
Na trhu je celá řada preparátů slibující zklidnění psa. Některé jsou na bázi mateřského mléka, jiné obsahují esenciální aminokyselinu l-theanin, která pomáhá relaxovat. Existují také feromonové obojky či difuzéry. Někdy mohou pomoct také přírodní preparáty, například květinové esence. Od těchto přípravků samozřejmě nelze očekávat zázraky. Platí, že základem by mělo být upravení režimu psa a dostatečná fyzická, a především mentální únava.
Někteří majitelé rozjívených chlupáčů také často přistupují ke kastraci psa za účelem jeho zklidnění. Ta může zejména u mladých psů pomoct, nikdy však nenahradí dostatečnou výchovu, navíc je dobré mít na mysli také její rizika a vedlejší účinky.