Mezi příjemné faktory soužití člověka se psem patří společné procházky. Ze společné kratochvíle se však snadno stane stresující záležitost, zejména pokud pes tahá a smýká vámi ze strany na stranu. Proto je namístě se ještě před pořízením štěněte zajímat o to, jak naučit psa chodit na vodítku. Nejenže vás totiž bude tahání vašeho psa téměř určitě obtěžovat, ale taháním a škrcením se na vodítku si sám pes může přivodit nepříjemná zranění, a nejlepší tak je, aby se tento častý zlozvyk vůbec nenaučil.
Mezi prvními otázkami, které novopečenému majiteli štěněte vyvstanou na mysl, bývá, odkdy učit psa na vodítko. Je jednoduché na to odpovědět – ihned. A nejlépe to dělat od začátku správně. Štěňátka v nízkém věku navíc většinou přirozeně následují majitele, čehož můžete při nácviku chůze na vodítku dobře využít.
Jednou z oblíbených metod, jak naučit chodit psa na vodítku, je zastavování, je-li vodítko napnuté. Teorie je jednoduchá – jakmile pes vodítko napne a zatáhne, zastavíte se a psa nepustíte dál. Jakmile se tah uvolní nebo se k vám pes vrátí, přichází pochvala a chůze může pokračovat. Někteří odměňují pozici u majitele nejen pochvalou, ale i pamlskem. Jiní považují za odměnu pokračování v chůzi. V případě odměňování musíte ale dávat pozor na řetězení, kdy by se pes mohl snadno naučit, že když zatáhne a vrátí se k majiteli, dostane pamlsek, načež by opět vyběhl do vodítka, zatáhl a zase se chytře vrátil pro odměnu.
Další oblíbená metoda, jak naučit psa na vodítko, je otáčení se do jiného směru, zatáhne-li pes proto, že se snaží dostat za něčím zajímavým. Například uvidí svého psího kamaráda a chce si jít hrát a opře se do vodítka. Místo toho, abyste jej následovali na nataženém vodítku, obraťte se zády a jděte na druhou stranu. Pes se tedy vzdaluje od toho, co jej zaujalo a kam by chtěl. Po chvíli se otočte a pokračujte v původním směru. Když pes zatáhne, situaci se změnou směru opakujte.
V dřívějších dobách běžně praktikované škubání a trhnutí vodítkem je dnes naštěstí už pro většinu majitelů nepředstavitelné, a proto volí příjemnější metody. Pokud je prostředí pro pejska příliš náročné, je dobré si pomoct motivací nejen na pamlsek, ale klidně i na hračku.
Teorie, jak naučit psa chodit na vodítku, vypadají jednoduše, ale praktické provedení je někdy náročné. Snadno se totiž může stát, že místo krásné procházky se vlastně nikam nedostanete, budete neustále zastavovat nebo se vracet tam a zpět. Jak tedy pejska pořádně vyvenčit, pokud na vodítku v náročnějším prostředí ještě bez tahání chodit neumí? U malých pejsků si můžete pomoci přenesením, u větších část majitelů používá vhodný postroj, na kterém si pes při tahání alespoň neublíží.
Myslete však na to, že postroje tahání často podporují, navíc si pes může navlečení postroje s možností tahat spojit. Tento přístup tedy není ideální, hodláte-li časem postroj používat, aniž byste chtěli tahání řešit.
V každém případě, ačkoliv bude občas proces učení psa na vodítko náročný a o nervy, vydržte. Když si váš parťák zafixuje žádoucí chování od začátku, v budoucnu vás budou čekat jen ty příjemné, pohodové společné procházky bez oboustranné frustrace.
Na druhou stranu také myslete na to, že samozřejmě každý pes potřebuje uspokojit potřebu čichání a objevování nových věcí a je důležité mu to umožnit. Z praxe se osvědčuje používání dlouhých vodítek, kolem 3–4 m, které psovi poskytnou dostatek prostoru a zároveň není nucený tahat za každým vjemem a tím kazit a prodlužovat vaši snahu o nácvik chůze bez tahání.