Nejen kočka, pes či křeček. Skvělým mazlíčkem může být také axolotl

Axolotl mexický je druh ocasatého obojživelníka, který na první pohled vypadá trochu jako kříženec ryby a ještěrky. Nepřehlédnutelné jsou jeho keříčkovité žábry, které vystupují za krkem jako límec. Navzdory exotickému zjevu jde o vcelku nenáročné zvíře, které lze bez větších problémů chovat v běžném akváriu. Zaujal vás tento jedinečný živočich? Čtěte dále a představíme vám ho podrobněji.

Proč jsou tak zajímaví?

Kromě osobitého zevnějšku má axolotl i řadu dalších zajímavých vlastností, které z něj dělají přitažlivé a jedinečné zvíře. Proslulá je jeho vynikající schopnost regenerace, mnohem účinnější než u známějších ještěrek s dorůstajícími ocásky. Axolotl dokáže zregenerovat nejen celé končetiny, ale i vnitřní orgány, což je mezi obratlovci skutečný unikát. 

Zejména v zajetí chovaní axolotlové se vyskytují v celé řadě barevných mutací, což ještě zvyšuje jejich atraktivitu. Také jsou poměrně aktivní a činorodí, takže se v akváriu příjemně pozorují.

Vše o axolotlovi mexickém

Axolotl mexický je neotenickým druhem, což znamená, že po celý život zůstává v larválním stadiu, které je u ocasatých obojživelníků typické výraznými keříčkovitými žábrami a ploutvovitým lemem. Ve formě vodní larvy se axolotl také rozmnožuje, stráví tak skutečně celý život ve vodě, aniž kdy přejde na souš. 

Předcházející řádky platí pro většinu axolotlů, nicméně tu a tam se příroda rozhodne jinak. Za určitých okolností je totiž i axolotl mexický schopen metamorfózy a z vodního dráčka se tak stává suchozemský mlok. Bylo popsáno několik případů, kdy došlo ke spontánní přeměně v suchozemského dospělce, případně je možné metamorfózu navodit uměle pomocí aplikace hormonů. Někdy se podaří indukovat přeměnu také postupným snižováním vodní hladiny, nicméně tento způsob je spojen se značným diskomfortem axolotlů, a především s vysokým rizikem úhynu, proto ho v žádném případě nedoporučujeme zkoušet. 

Jak napovídá název, domovinou tohoto axolotla je Mexiko, konkrétně jezera Lago de Xochimilco a Lago de Chalco. Díky své nenáročnosti jsou axolotlové celkem běžně k dostání jak ve větších zooprodejnách, tak k odkoupení přímo od chovatelů. V závislosti na velikosti a zbarvení kolísá jejich cena od 80 do 300 Kč za kus. 

Při zachování základních chovatelských postupů se axolotl dožívá běžně více než deseti let, je však zapotřebí být zvláště opatrný při manipulaci. Žábry a kůže axolotla jsou totiž velmi jemné a snadno se poraní. Poranění je pak vstupní branou pro infekci. 

Mladí jedinci se často navzájem napadají, případně mohou mít i sklony ke kanibalismu. Dospělí axolotlové se obvykle dobře snášejí a lze je držet i ve skupině, nicméně je třeba počítat s tím, že se agresivní chování může objevit a bude nutné skupinu rozdělit. Počítejte také s tím, že axolotl dorůstá 25‒30 cm délky, někdy i více. Akvárium tedy musí být dostatečně prostorné. 

Jaké vybavení potřebuji k chovu?

Vybavení akvária je obdobné jako u rybiček, pouze nebudete potřebovat topení, protože axolotlové mají rádi studenější vodu, optimálně kolem 18 °C. V horkém létě proto může být zapotřebí naopak vodu v akváriu chladit ‒ dopouštět studenější vodu, případně vhodit několik kostek ledu. Nádrž také chraňte před přímým světlem a nezapomeňte dobře zatáhnout krycí sklo, aby se axolotl z akvária nevyhoupl. Důležité je i dostatečné množství stinných úkrytů a výkonný filtr. Ačkoliv axolotlové nejsou příliš nároční na kvalitu vody, aspoň základní úprava kohoutkové vody je vhodná, podobně jako u akvária s běžnými druhy rybiček.

Ačkoliv není příliš pravděpodobné, že by se zrovna váš chovanec rozhodl metamorfovat, všímejte si případných změn, zejména úbytku žaberních „keříčků“ nebo ústupu ploutvovitého lemu kolem těla. Během přeměny totiž axolotl ztrácí schopnost dýchat pod vodou a nezbytně potřebuje přístup na souš. Metamorfovaný axolotl dýchá plícemi, a tedy se může utopit, podobně jako třeba žába. 

Čím se axolotl živí?

Axolotl mexický je vodní dravec. Ve volné přírodě loví drobné ryby, sladkovodní korýše nebo červy a nepohrdne ani jedincem vlastního druhu, je-li výrazně menší než on. Chováte-li je v zajetí, počítejte s tím, že budete muset věnovat trochu více pozornosti krmení. Obvykle dobře přijímají patentky, nitěnky a larvy much, ale také žížaly, malé rybky nebo kousek libového masa, třeba hovězího srdce. Živočišná potrava má tendenci rychle kazit vodu, je proto vhodné nesnědené zbytky co nejdříve odstranit. Někteří chovatelé krmí z pinzety, což má i tu výhodu, že přesně víte, kolik toho váš mazlíček snědl. Je důležité vypozorovat a dodržovat adekvátní množství potravy, abyste axolotly nepřekrmovali, ale také aby nebyli hladoví. V takovém případě totiž, kromě jiného, stoupá riziko agresivního chování a vzájemného napadání.