Někteří začínající pejskaři se při výběru čtyřnohého kamaráda schválně zaměří jen na hladkosrstá plemena, aby nemuseli řešit množství vypadaných chlupů – línání. Brzy ale zjistí, že takhle jednoduché to se psí srstí není. Podle struktury a délky totiž rozlišujeme hned šest typů psí srsti, které se výrazně liší jak náročností na péči, tak mírou línání – pouštění chlupů. Vtip je ale v tom, že srst nenáročná na péči nejde ruku v ruce s mírným nebo žádným línáním. Kudrny pudlů nebo dlouhá srst jorkšírských teriérů vás sice zaměstnají na několik hodin týdně, váš nábytek a oblečení však zůstanou v podstatě bez chlupů. Na druhé straně hladkou srstí dobrmana nebo francouzského buldočka se sice téměř nemusíte zabývat, zato váš gauč ozdobí spousta krátkých tvrdých pesíků, jejichž odstranění vyžaduje opravdu výkonný vysavač.
Vedle běžné celoroční obměny srsti můžete pozorovat několikatýdenní silné sezonní línání, obvykle na jaře a na podzim. Zejména u plemen s patrovou srstí (německý ovčák, labrador, husky) bývá přeměna z letního do zimního kabátu velmi výrazná a i při běžném pohlazení můžete mít ruce plné vypadané srsti. Existují však možnosti, jak omezit množství srsti ulpívající na oblečení a nábytku. Níže si o nich povíme víc.
Nechte si poradit buď od zkušeného chovatele, nebo přímo v psím salonu, jaké hřebeny, kartáče a další nástroje k péči o srst jsou vhodné právě pro vašeho kamaráda, respektive pro jeho typ osrstění. Pro silně línající psy s bohatou podsadou budete potřebovat hřeben a kartáč s dlouhými zuby, abyste vyčesali opravdu všechny vrstvy chlupů až ke kůži. Častou chybou je vyčesání pouze povrchové vrstvy srsti, zatímco u kůže se hromadí staré chlupy a/nebo srst plstnatí. Mnoho majitelů psů nedá dopustit také na furminátor – speciální hřeben k odstranění odumřelé srsti. Furminátor je výborným pomocníkem pro psy s kratší patrovou srstí, uplatnit se může také u psů hrubosrstých. Pro kudrnatou nebo hedvábnou srst se ale absolutně nehodí. Hrubosrsté psy můžete také trimovat – prsty, speciálním nožem nebo hřebenem vytrhávat starou srst. Tato procedura vyžaduje jistou zručnost a cvik, nicméně správně otrimovaný pes pak také téměř nelíná.
Pokud máte psa, který silně líná, stane se vyčesávání vaší denní rutinou. Vyplatí se proto zvykat psa na tuto proceduru již od štěněte a vyhradit si na ni pravidelnou denní dobu. Během vyčesávání postupujte od hlavy směrem k ocasu, zvýšenou pozornost věnujte oblasti krku (tzv. límci) a zadní části stehen (tzv. kalhotkám). V těchto partiích se obvykle drží nejvíce odumřelé srsti. Až na výjimky nikdy nečesejte proti směru růstu chlupů, psovi by to mohlo být nepříjemné, a navíc můžete polámat pesíky.
V některých případech může být vhodné podpořit výměnu srsti koupelí, při které ji zároveň zbavíte nečistot. Psa aspoň nahrubo vyčešte ještě před namočením, poté s použitím vhodného šamponu (určeného pro psy a na vhodný typ srsti) jemně masírujte kůži opět od ramen směrem k zádi. Pokud to pes dobře snáší, oplachujte silnějším proudem vody, abyste srst dokonale zbavili zbytků šamponu a odplavili odumřelou srst. Velmi důležité proto je zabezpečit odpad vany či sprchového kouta sítkem, aby vás po koupeli nečekalo ještě dolování chlupů z ucpaného odpadu.
Po základním vysušení ručníkem můžete psa vyfénovat nebo nechat přirozeně uschnout, vždy ale dbejte, aby pes neprochladl a aby srst opravdu dobře proschla. Zůstane-li vlhká spodní vrstva chlupů, hrozí zapaření, zápach a onemocnění kůže. Během sušení proto vždy srst pročesávejte a kartáčujte, abyste se ujistili, že nikde nezůstala vlhkost. S koupáním to nepřehánějte, pokud se pes zvláště neušpiní, nekoupejte častěji než 3–4× ročně, abyste nezničili ochrannou mazovou vrstvu na kůži.
Když váš pes silně líná, může být užitečné omezit mu přístup do některých místností nebo na vybavení, na kterém obzvláště lpíte. Máte-li doma cenný kus nábytku, zvykejte psa hned odmalička, že na konkrétní pohovku nebo křeslo zkrátka nesmí a neomezujte zákaz jen na sezonní línání. Pro psa je pak situace mnohem přehlednější.
Důkladně také zvažte, jaké množství chlupů dokážete tolerovat. Není totiž vhodné, abyste psa omezovali do té míry, že se bude cítit nevítaný nebo odstrčený. Pokud si potrpíte na čistý interiér, volte plemeno, které líná jen málo nebo vůbec. Sice vám to zúží výběr, je to ale mnohem lepší, než aby pak pes prožil život na chodbě.
Co se týká volby vybavení do pejskařské domácnosti, výhodou jsou hladké povrchy (vinyl, dřevo), čalounění bez hrubších struktur nebo vlasu a kusové pratelné koberečky. Naopak více práce vám dá údržba velkých koberců nebo háčkovaných dekorací a polštářů. Jde-li o estetický dojem, chlupy se lépe ztratí na materiálech s vícebarevným zbarvením (stačí melírování o pár odstínů), naopak nejlépe vyniknou na velké jednobarevné ploše. Máte-li tedy světlého psa, nebude čistě černý gauč ta správná volba.
Pomoci mohou také vychytávky jako výkonný vysavač se speciálním nástavcem, válečky na odstranění srsti nebo používání snímatelných potahů na křesla a pohovky.