Šneci nejspíš nejsou prvním zvířetem, které vás napadne, když zvažujete pořízení domácího mazlíčka pro vás nebo pro vaše dítě. Oblovky, jak se tito afričtí obři nazývají, si však rozhodně zaslouží pozornost. Tato nenáročná terarijní zvířata jsou častými obyvateli dětských zoo nebo biologických koutků ve školách, protože je lze dobře pozorovat v teráriu a bez potíží snášejí i častější manipulaci.
Českým jménem „oblovka“ označujeme západoafrické suchozemské plže z rodů Achatina a Archachatina. Jsou to mohutní šneci s protáhlou, většinou pravotočivou ulitou atraktivního zbarvení. Noha je obvykle zbarvená různými odstíny hnědé, nicméně vyskytují se také barevné mutace jako třeba albino. V českých teráriích nejčastěji potkáváme oblovku žravou (Achatina či Lissachatina fulica) nazývanou také oblovka rezavá. Je to až 300 g vážící macík, rekordmanem co do velikosti je ale druh Achatina achatina – oblovka velká či oblovka ghanská dosahující běžně přes 500 g, zaznamenáni byli i jedinci, kteří překonali hranici 1 kg.
Dále můžete narazit také na oblovku síťkovanou (Achatina reticulata) nebo na živorodou oblovku Iredalovu (Achatina iredalei) a mnoho dalších.
Oblovky jsou vděční a nenároční strávníci, což je další vlastnost, která z nich dělá vynikající mazlíčky vhodné pro alergiky i vytížené lidi. Základní složkou potravy je ovoce a zelenina, případně chemicky neošetřené listy pampelišek a další zeleň. Nevhodné jsou pouze citrusy, rajčata nebo špenát, kvůli své kyselosti. Někteří chovatelé podávají i namočené psí suchary nebo vařené vajíčko. Přísun bílkovin šneci ocení hlavně po období spánku, kdy jsou vyhládlí. Velmi důležitý je zdroj vápníku, nejlépe ve formě sépiové kosti či nadrcených vaječných skořápek. Potřebují také přístup k čisté vodě. Velmi dobře přijímají mrkev, okurku, různé druhy salátů a jablka. Když se zaposloucháte, můžete slyšet, jak oblovky chroupou. Nemají ale zuby, k příjmu potravy jim slouží tzv. radula – jazyku podobný orgán pokrytý drobnými ostrými výrůstky, který používají jako miniaturní struhadlo.
Oblovky budou spokojené i v menším teráriu nebo faunaboxu, nezapomeňte ho ale dobře zavírat – oblovky jsou vynikající lezci a při úniku z terária mohou vykousat cestičky do stěn nebo se pustit do vaší knihovny. Oblovky mají schopnost trávit celulózu, dokážou tedy vnitřky knih skutečně pozřít, pak ale hrozí otrava z tiskařských barev, zejména u starších výtisků.
Vhodným podložím pro oblovky je lignocel, hrabanka nebo i zahradní substrát, u něj však hrozí kontaminace parazity nebo hnojivy. Jako dekoraci můžete použít kameny (pozor, aby byly stabilně usazeny), klacky nebo kusy kůry, pod které se oblovky rády schovávají. Substrát udržujte mírně vlhký a co možná nejčistší. Je třeba denně vysbírávat zbytky potravy a trus, čas od času navíc obměňte veškerý substrát a celou nádrž vymyjte horkou vodou. Oblovky velmi ocení mělkou misku s vodou, protože se rády koupou. Volte ale opatrně hloubku vody, protože neumí plavat. Vhodné také je umístit do středu misky velký kámen – ten jednak minimalizuje riziko utonutí a také oblovkám zabrání misku zvrhnout.
Oblovky nejlépe prospívají při teplotách kolem 25 °C, pokles teploty vede ke snížené aktivitě až k tzv. zavíčkování – oblovka upadne do hlubokého spánku, přičemž vchod do ulity zalepí průsvitnou blankou. Spící oblovku necháme v klidu, pouze občas můžeme čichem zkontrolovat, že neusnula navěky.
Jako ostatní šneci, také oblovky jsou hermafrodité, tedy každý jedinec nese samčí i samičí pohlavní buňky. Nemůže ale oplodnit sám sebe, k rozmnožení musí být vždy dva. Snůšky oblovek bývají početné desítky, někdy i stovky vajíček, obvykle světle žluté barvy (může se lišit podle druhu a složení stravy).
Oblovky se většinou snadno množí i ve společném teráriu a nebývá třeba žádný chovatelský zásah. Netoužíte-li po spoustě mláďat, doporučujeme naopak včas počet vajíček redukovat (moc chutnají třeba velkým cichlidám nebo slepicím).
Běžné druhy oblovek (oblovky žravé a oblovky velké) bez problémů seženete ve větších zverimexech nebo i přes chovatelskou inzerci. Vzhledem k jejich snadnému rozmnožování jsou často nabízeny i zdarma. Jejich chov není nijak legislativně omezen, zákon ale porušíte, pokud oblovky vypustíte do volné přírody.
Zejména oblovky žravé dokážou přežít i evropské zimy, což z nich dělá potenciálně invazní druh, který by mohl závažně narušit lokální ekosystémy. Díky své velikosti totiž oblovky téměř nemají v naší přírodě predátora, navíc mají velké snůšky a rychle rostou. Dožívají se i více než 10 let.