Velká kulatá kukadla jsou jedním z typických rysů mopsů. Spolu s krátkým čenichem a ustaranými vráskami jim dodávají nezaměnitelný výraz, kteří jedni milovníci psů zbožňují a jiní zatracují. Mopsíci jsou někdy zobrazováni v kreslených filmech a komiksech s očima, které skutečně vyčnívají, nebo dokonce vyskakují z důlků. Mnoho majitelů mopsů (a vůbec milovníků psů) slyšelo příběhy o tom, jak nějakému mopsovi skutečně oko z důlku vypadlo. Může se to doopravdy stát, nebo je to jeden z chovatelských mýtů? Dozvíte se v dalších řádcích.
Úplné vypadnutí oka, jaké vídáme v animovaných skečích, se vyskytuje velmi raritně, obvykle následkem úrazu. Částečná dislokace oční koule, konkrétně její výhřez mimo víčkovou štěrbinu, je bohužel o poznání častějším zdravotním problémem, který se může objevit i bez zjevné příčiny nebo během běžné fixace zvířete. Ve veterinární terminologii se tento stav nazývá proptosis bulbi neboli proptóza.
Proptóza čili výhřez očního bulbu je akutní stav, při kterém se oční koule dostává před oční víčka. Víčka a další měkké struktury očnice navíc velmi rychle otékají a tím brání navrácení bulbu do fyziologické pozice. Stav je pro psa bolestivý a stresující, takže může mít tendence si oko otírat a dále zraňovat. Obnažená oční koule je navíc permanentně vystavená vzduchu a velmi rychle vysychá, což s sebou nese riziko poškození rohovky a dalších komplikací.
U většiny plemen dochází k proptóze v důsledku většího zevního traumatu, typicky při napadení psa jiným psem nebo po kolizi s autem. U psů s velkýma a mělce uloženýma očima (čivavy, krysaříci) je výhřez oční koule pravděpodobnější a stačí k němu i drobnější úraz nebo neopatrná manipulace (škubnutí za kůži na krku, cuknutí vodítkem).
Riziko proptózy je také vyšší u brachycefalických (krátkolebých) plemen (buldoček, grifonci). Vzhledem k tomu, že u mopsů se potkávají oba tyto rizikové faktory, je u nich riziko proptózy poměrně vysoké.
Dalšími rizikovými faktory jsou již probíhající onemocnění očí jako glaukom či šedý základ u psa, zvýšený nitrolební tlak, některé nádory hlavy nebo i vysoká míra stresu psa.
Často tak dojde k proptóze třeba během fixace při stříhání drápů nebo jiném neoblíbeném úkonu. Zvíře je ve stresu, brání se, k tomu tah za kůži nebo přitlačení na zadní stranu hlavy ‒ a i při užití relativně malé síly je problém na světě. Jsou i případy, kdy se přímá příčina výhřezu nezjistí, respektive majitel si není vědom žádné zvláštní události, zvíře je jinak zcela zdravé, a přesto se proptóza objeví.
Proptóza je stav vyžadující bezodkladné veterinární ošetření. V žádném případě se nesnažte oko zatlačit nazpět nebo s ním jakkoliv manipulovat.
Jedinou léčbou proptózy u psa je chirurgický zákrok. Veterinární lékař zhodnotí míru poškození oka, okohybných svalů a okolních tkání a podle toho rozhodne, zda je možné pokusit se o záchovný zákrok (repozici bulbu), nebo zda je nutné přikročit k vyjmutí oční koule.
V každém případě čeká vašeho psa zákrok v celkové anestezii. Nelekněte se, i v případě úspěšné repozice bude mít pacient zhruba 3 týdny sešitá oční víčka, aby nedošlo k opětovnému vyhřeznutí. Dostanete také léky na doma, minimálně proti infekci (antibiotika) a proti bolesti. I při úspěšném zhojení oční koule ale potrvá týdny až měsíce, než bude možné zhodnotit míru poškození zraku a případné trvalé následky.
Správně poskytnutá první pomoc, a především rychlé veterinární ošetření výrazně zlepšují prognózu. Za optimální se považuje provedení zákroku do 2 hodin po vzniku proptózy, jednejte proto vždy maximálně rychle.
Pokud má váš pes rizikový exteriér (vypouklé oči, krátkou lebku), můžete se pokusit minimalizovat nebezpečí proptózy zvláště opatrnou manipulací, používáním postroje místo obojku a pravidelnými kontrolami u veterináře.
Roli hraje i výběr štěněte, respektive chovné stanice. Vyhýbejte se psům s přehnanými rizikovými rysy (extrémně vypouklé oči, hodně krátký čenich) a dejte přednost zdravějšímu chovu.
Ke zmírnění následků proptózy je vhodné mít doma dobře vybavenou lékárničku (gáza, fyziologický roztok, límec), a především vědět, kde se nachází nejbližší nonstop veterina, či mít uložený kontakt na místní veterinární záchrannou službu.