Zlaté rybky jsou celosvětově velice oblíbené a chovají se v mnoha typech i barevných variantách. Často jsou také prvním domácím zvířátkem, které si kupují děti z kapesného nebo o něž se samostatně starají. Jakkoliv vypadá chov zlatých rybek jednoduše, vždy mějte na paměti, že to pořád jsou živí tvorové, kteří mají své potřeby. Připravili jsme si pro vás stručné seznámení se zlatými rybkami a několik tipů, jak se o ně správně starat.
Pod poetickými názvy „zlatá rybka“ nebo „závojnatka“ se skrývá karas zlatý (Carassius auratus), sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých. Její domovinou je východní Asie, kde byly tyto barevné rybky oblíbenou ozdobou zahradních jezírek a fontán již před mnoha staletími, ve zlatém věku císařské Číny.
Podobně jako u jejich větších (a patrně vývojově ještě starších) příbuzných, koi kaprů, také u zlatých rybek lidé postupně vyšlechtili pestré množství barev, takže zdaleka nebývají jen zlaté. Možná i proto se u nás vžilo barevně nespecifické označení „závojnatka“, podle jejich bohatých ozdobných ploutví.
Podle konkrétní vyšlechtěné formy, výživy i velikosti nádrže dorůstají závojnatky nejčastěji kolem 15 cm délky. Mívají poněkud zavalité tělo a mnoho barev, od jednobarevné zlaté přes červenou až po téměř černou nebo bílou, případně různé strakaté kombinace.
Vyskytují se i různé tělesné modifikace, například tzv. „caps“ (čepičky) ‒ malinovité výrůstky nad čelem, často kontrastně zbarvené. Jsou-li tkáňové bublinky rozprostřeny více do šířky až přes skřele, hovoříme o „lion head“ (lví hlavě). Pokud se tento znak nešlechtí do extrému, je v podstatě neškodný, ale některé další varianty zlatých rybek již vyvolávají otázky, zda je jejich
šlechtění v souladu s principy chovatelské etiky. Uvidíte-li tedy v akvaristice zlatou rybku s nepřirozeně vypoulenýma očima nebo s příliš zkráceným tělem, uděláte lépe, když dáte přednost méně zvláštní, ale zdravější a eticky šlechtěné variantě.
Etologické výzkumy naznačují, že zlaté rybky jsou docela inteligentní tvorové schopní jednoduchého učení a vytvoření stabilních návyků. Dokážou identifikovat barvy, tvary i zvukové vibrace, údajně dokonce rozeznávají jednotlivé členy domácnosti, pokud u akvária pravidelně sedávají.
Nebývají zvlášť plaché a při troše trpělivosti je můžete naučit brát si potravu přímo z vaší ruky.
Závojnatky je nejlépe chovat v menším hejnu nebo aspoň ve dvojici, protože jsou to společenské ryby. Nejlepší je jednodruhová nádrž, případně doplněná odolnými krunýřovci nebo jinými mírumilovnými druhy, které nejsou příliš náročné na kvalitu vody. Zlaté rybky mají totiž nedokonalé trávení a velký apetit, takže produkují hodně biologického odpadu, který zvyšuje obsah dusíku ve vodě a nahrává přemnožení bakterií a tvorbě zákalu.
Jinak to jsou vcelku klidné a snášenlivé ryby, které si může bez obav pořídit i začínající akvarista.
Hned na začátku si zapamatujte, že malé kulaté nádoby, jaké byly kdysi v módě, jsou pro chov rybiček naprosto nevhodné. Pokud se vám tyto nádoby líbí jako doplněk do interiéru, založte v nich pouze rostlinný biotop, maximálně s několika vodními šneky. Ryby v nich trpí z několika důvodů. V první řadě jejich rozměr je zcela nedostatečný, není ani možné zavést efektivní filtraci vody (a ta musí zrovna u závojnatek jet opravu na plné obrátky). Problém bývá i absence osvětlení a vzduchování a v neposlední řadě rybkám nevyhovuje ani samotný kulovitý tvar akvária. Chcete-li se vyhnout zbytečným chybám při zakládání akvária, nepodceňte nastudování základních akvaristických postupů.
Závojnatky patří mezi druhy poměrně náročné na prostor. Jsou sice jen středně velké, ale jejich produkce dusíkatého odpadu je obrovská a je zapotřebí většího objemu vody, aby bylo možné udržet funkční biotop. Platí tedy, že čím větší akvárium, tím lépe. Nemáte-li prostor na aspoň 150l (minimum pro pár) nádrž, zvažte raději pořízení jiného druhu. Odolnější formy zlatých rybek se výborně hodí i do venkovních jezírek.
Základem úspěchu je výkonná filtrace, hodit se může i ruční odkalovač, kterým odstraníte nečistoty i ze spodních vrstev substrátu. Praktickým i dekorativním doplňkem je vzduchovací kámen vytvářející efektní bublinkový závoj a zlepšující okysličení vody. Může mít podobu přírodního kamene nebo nějaké kreativní dekorace. Naopak topení možná vůbec nebudete potřebovat, závojnatky mají rády chladnější vodu, jako optimální rozmezí se uvádí 15‒25 °C.
Jako substrát volte středně velké a oblé kamínky, velmi vhodné jsou i rostliny, které pomáhají udržovat vyvážený biotop. Neměly by ale mít příliš křehké listy, jinak je budou závojnatky cupovat a požírat.
Vyzkoušet můžete také řasokoule. Závojnatky nejsou zvlášť plaché, přesto ocení možnost úkrytů. Potrpíte-li si na kamenné stavby, ujistěte se, že jsou dostatečně stabilní, aby je rybky nemohly shodit a způsobit si zranění nebo poškodit akvárium.
Zlaté rybky jsou všežravci. Měly by tedy přijímat rostlinnou i živočišnou stravu ‒ vločkované a granulované krmivo (na trhu jsou k dostání i směsi přímo pro závojnatky), patentky, nitěnky a další červy nebo hmyzí larvy. Krmte raději častěji a v menších dávkách, a především rybky nepřekrmujte.
Pozorování rybek v akváriu má prokazatelně blahodárný vliv na naši náladu a duševní zdraví, udržovaná nádrž navíc působí velmi dekorativně. Pokud vás závojnatky zaujaly, jsme rádi, že jsme vás s nimi aspoň trochu seznámili.