Rakovina u psa: jak ji včas rozpoznat a léčit?

Stejně jako lidé, také zvířata mohou trpět zhoubným bujením. Rakovina u psa často znamená pro jeho majitele šok, smutek a bohužel i nemalou finanční zátěž. Riziko onemocnění i jeho prognózu ale můžete do jisté míry ovlivnit, proto je užitečné umět rozpoznat první varovné příznaky nejčastějších nádorů u psů. Dobrá zpráva je, že i  veterinární medicína zaznamenala v posledních desetiletích velký posun a stále častěji se daří onemocnění vyléčit nebo aspoň významně zpomalit jeho progresi.

Existuje mnoho různých druhů rakoviny, jež se liší místem výskytu, rychlostí progrese i tendencí k tvoření metastáz. Zatímco některé druhy rakoviny jsou poměrně dobře řešitelné, u jiných stále selhává i nejmodernější léčba. U všech ale platí, že včasná diagnóza zvyšuje šanci když ne na vyléčení, tedy aspoň na významné prodloužení kvalitního života.

Ne každý nádor znamená rakovinu

Nádor je produktem nahodilého zmnožení buněk způsobeného nekontrolovanou replikací. Nádor postupem času roste a může začít omezovat funkci dotčeného orgánu nebo utlačovat okolní tkáňové struktury. Některé nádory rostou pomalu a nešíří se dále do těla (netvoří metastáze). Tyto útvary nazýváme benigní (nezhoubné) nádory, nejde tedy o rakovinu. Typickým příkladem nezhoubného nádoru je lipom – útvar z tukové tkáně, který můžete nahmatat v podkoží vašeho psa. Nezhoubné nádory je možné pouze sledovat, většinou se ale přistupuje k jejich odstranění, protože časem začne masa překážet v pohybu nebo utlačovat okolí. V některých případech také může na podkladě benigního nádoru vzniknout zhoubné bujení, nádor se tzv. zvrhne a stane se maligním. 

Maligní nádory bývají lokálně agresivní a mají větší či menší tendenci metastazovat do dalších orgánů. I mezi nimi jsou ale rozdíly, například rakovina kůže u psa může být způsobena hned několika druhy nádorů lišícími se jak vnějšími projevy, tak prognózou onemocnění. Relativně častý je výskyt kožních nádorů na nosní houbě nebo nádorů v tlamě či na jazyku.

Příznaky rakoviny u psů

Různé typy nádorů mohou mít různé projevy, obecně tedy nelze říci, jaké má rakovina u psa příznaky. Nejsnáze si všimnete bulky, zduření nebo neobvyklé pigmentace na povrchu těla, tedy projevů, které jsou snadno viditelné nebo hmatné. 

Vedle útvarů na kůži a v podkoží to může být například rakovina varlat u psa nebo nádory mléčné žlázy u fen. Tyto druhy nádorů jsou aktivovány hormonálně, pokud je tedy zjištěno (zatím) nezhoubné zbytnění varlat či prostaty nebo pokud fena mívá často falešnou březost, je k úvaze kastrace, která výrazně sníží riziko rozvoje rakoviny.

Zpozorněte také při nálezu zvětšených uzlin (pod krkem, v tříslech) nebo přetrvávajícího otoku končetiny, který může být příznakem rakoviny kostí u psů.

Další projevy, které by vás měly zavést k veterináři, jsou: 

• ztráta hmotnosti
• snížená chuť jídlu
• letargie
• přetrvávající kašel nebo jiné dýchací potíže
• přetrvávající průjem či zvracení

Předčasně ale nepanikařte, podobné příznaky má i mnoho jiných, méně závažných stavů než zrovna nádorové onemocnění. V medicíně – i té psí – ale platí dvojnásob, že opatrnosti nikdy nezbývá. 

Diagnostika a léčba rakoviny u psa

Máte-li obavy o zdraví vašeho psa, veterinář provede celkové vyšetření psa pohledem, poslechem a pohmatem, další postup záleží na charakteru obtíží či na lokalizaci podezřelého útvaru. Obvyklý je podrobný rozbor krve, zhotovení rtg snímků nebo ultrazvukové vyšetření. Diagnózu zpřesňuje i CT vyšetření nebo magnetická rezonance, často využívanou metodou je také odběr vzorku z útvaru pomocí tenké jehly a následné cytologické vyšetření buněk pod mikroskopem. V některých případech se přesná diagnóza potvrdí až po operačním zákroku, na základě histologického vyšetření vyjmutého útvaru nebo jeho části. 

Jestliže si nakonec z úst vašeho veterináře vyslechnete verdikt „rakovina“, nemusí být vše ztraceno. Veterinární medicína jde neustále kupředu a stále přibývají další a další možnosti, jak zhoubné nádory léčit nebo aspoň dlouhodobě zvládat. V případě rakoviny u psa léčba závisí na mnoha faktorech, neexistuje tedy jeden správný postup. Vedle konkrétního typu a lokalizace nádoru je třeba vzít v úvahu i faktory věku a celkového zdravotního stavu zvířete. Jiný postup může být optimální pro mladé a jinak zcela zdravé zvíře a jiný pro psího seniora s řadou dalších onemocnění, která mohou zvyšovat rizika chirurgické léčby nebo zhoršit negativní účinky chemoterapie. 

Váš veterinář by vás měl seznámit s dostupnými možnostmi a s přihlédnutím ke všem okolnostem navrhnout léčbu. Nejčastější postupy v léčbě rakoviny jsou:

Chirurgický zákrok
Je-li možné nádor zcela odstranit, je to vždy slibný začátek léčby. V těch nejpříznivějších případech dokonce již samotný chirurgický zákrok vede k úplnému uzdravení, častěji ale bývá následován ještě další léčbou, kterou si popíšeme níže. Chirurgie má své místo i v paliativní péči, tedy v případech, kdy uzdravení není možné a nasazená léčba je zaměřená na zmírnění obtíží a zpomalení progrese onemocnění. V těchto případech bývá přínosné třeba i jen částečné odstranění tumoru, aby se například zlepšila pohyblivost pacienta nebo se ulevilo utlačovaným orgánům. 

Chemoterapie
Může navazovat na chirurgický zákrok, nebo být podávána samostatně. Jde o různé léky ze skupiny cytostatik, které ničí (bohužel nejen) rakovinné buňky nebo aspoň zpomalují jejich růst. Podávání je možné injekčně, infuzemi nebo i perorálně v podobě tablet. Oproti lidem psi chemoterapii obvykle snášejí lépe a mívají méně nežádoucích účinků, je však namístě zvýšená opatrnost, máte-li v rodině malé děti, těhotnou ženu nebo osobu s vážným onemocněním. Zbytky léčiv totiž bývají vylučovány tělními tekutinami a pro zmíněné skupiny proto může být kontakt se zvířecím pacientem nebezpečný.
Chemoterapie je často nasazována u rychle se šířících nebo neoperabilních nádorů, jako je třeba rakovina prostaty u psa nebo rakovina mléčné žlázy. V případě rakoviny krve (leukemie) nebo lymfomů bývá dokonce jedinou aplikovanou léčbou. 

Radioterapie
Principem této metody je usmrcování rakovinných buněk pomocí přesně zacíleného záření. Zatímco v humánní medicíně je tento postup velmi rozšířený, u zvířat se dosud používá málo a je i obtížně dostupný. Také radioterapie může být aplikována v návaznosti na chirurgický zákrok, nebo samostatně.

Další možnosti léčby rakoviny
Vedle dnes již tradičních výše popsaných metod se i ve veterinární medicíně postupně prosazují další způsoby léčby nádorových onemocnění. Velmi slibné výsledky přináší biologická léčba, které působí na růstové receptory rakovinných buněk. Funguje podobně jako chemoterapie, na rozdíl od ní ale nepůsobí na zdravé tělní buňky, a je proto mnohem šetrnější. 

Dobrých výsledků dosahuje i imunoterapie, která, zjednodušeně řečeno, stimuluje imunitní systém pacienta tak, aby dokázal sám rakovinné buňky zneškodnit.

V neposlední řadě musíme zmínit také využití nanotechnologií nebo genové terapie. Všechny tyto nové metody mohou být aplikovány současně nebo v návaznosti na tradiční chemoterapii či radioterapii, jejich indikace je ale na rozhodnutí specialisty – veterinárního onkologa.

Diagnóza rakoviny vždy přináší značnou psychickou zátěž, ve veterinární medicíně ji však nenese sám pacient, ale jeho majitel. Psi mají tu výhodu, že o nemoci neuvažují tak jako my, a dokud jim medicína dokáže ulevovat od obtíží, zpravidla nadále vedou vcelku spokojený život. O to více ale vnímají váš stres, smutek nebo beznaděj, snažte se tedy zachovat optimismus a užívat si společné chvíle, dokud je to možné.