Pyrura hnědočelý Rád bych vás, vážení čtenáři, seznámil s velice vzácným a pěkně zbarveným zástupcem rodu Pyrrhura, jehož odchov docílil a...
Rád bych vás, vážení čtenáři, seznámil s velice vzácným a pěkně zbarveným zástupcem rodu Pyrrhura, jehož odchov docílil a v rakouském časopise AVW 7/98 popsal M. Perschy.
V roce 1992 jsem na veřejném tržišti koupil dva exempláře pyrurů hnědočelých přesto, že jsem nevěděl, zda se jedná o pár. Měl jsem ale štěstí! Papoušky jsem umístil do vnitřní voliéry o rozměrech 1,5 a 2 m, kde byla připravena hnízdní budka /kmenová/.
Krmil jsem předvším směsí semen pro velké papoušky s pravidelnými přídavky jablek, čínského zelí, mrkve, červené řepy a salátových okurek /okurky jsou jedinou zeleninou obsahující důležitou kyselinu křemičitou/.
Při každém krmení jsem pozoroval vysokou aktivitu pyrurů. Samec stále tokal a samice létala k otvoru hnízdní budky. Když jsem provedl kontrolu, našel jsem v budce dvě vejce, o deset dnů později jich zde bylo pět. Po 21 dnech se vylíhla 3 mláďata, která byla pokrytá bílým chmýřím. Mláďata výborně prospívala a po 43 dnech opustila budku k mé veliké radosti. Tolik chovatel M.P.
Obě pohlaví jsou stejně zbarvena: čelo je modré, temeno, záhlaví, týl, strany krku, hrdlo a horní prsa hnědé, světle lemované. Horní líce jsou žlutavě zelené, spodní líce jsou modré. Plášť, kostřec a střední vrchní krovky ocasní jsou zelené, lopatky a velké krovky křídelní zelenavě modré. Ohbí křídla, spodní prsa a břicho karmínově červené se zelenavým nádechem. Zobák je rohově šedý, běháky šedé.
Mláďata postrádají po vylétnutí z budky červeně zbarvené peří, to se objevuje až ve stáří 3 měsíců. Zcela vybarvena jsou za sedm měsíců.
V odborné literatuře mnoho dat o pyrurech hnědočelých nenajdeme. První dovoz se uskutečnil v roce 1927. V roce 1935 měl ve svém chovu tři kusy známý anglický chovatel hrabě Bedford. U dalšího anglického chovatele /Whitleye/ snesly dvě samice 14 vajec. Podle de Grahla se odchov podařil v zoo Rotterdam. V roce 1972 získal dva kusy park Walsrode, ale jeden z nich v průběhu několika týdnů uhynul.
Dovezené ptáky je nutno chovat ve vytápěných prostorách. Zpočátku jsou velmi plaší a ostražití, ale brzy zkrotnou. Ke krmení se dává slunečnice, lesknice, loupaný oves, senegalské proso a ovoce.
Je zřejmé, že odchov, který zaznamenal M.P. je ojedinělý.