Standard pro tzv. drobné exotické ptáky

Úvod

Dnes začíná vycházet třetí díl standardu a to tzv. "drobných exotických ptáků". Bude rozdělen na dvě části. V prvním to budou tak zvaní "domestikovaní", což je jistě pojem hodně užívaný, ale sotva správně vystižený. Lépe by bylo tuto skupinu nazývat "bodovaní" na rozdíl od té druhé skupiny drobných exotů, kteří budou hodnoceni jen globálně a to pretikátem a nazýváni "predikátní". V krátké předmluvě k dílu té druhé skupiny a jejímu speciálnímu způsobu ohodnocení, se zmíním v ní. Nyní zde jenom o rozdílnosti. Ta první skupina "bodovaní", jak již název říká, v ní budou ptáci ohodnoceni bodovým systémem pomocí daných kritérií v bodovací stupnici. Je to zapotřebí proto, protože se jedná o skupinu ptáků, kteří jsou šlechtěni v určitém směru a to jednak do postavy a jednak do určitých barevných variací a lehce by se mohlo stát, že v určitém směru vybočí do nežádoucích extrémů. To se lehce stane, sleduje-li se jen jeden nebo několik zájmů ve šlechtění. Úkolem posuzovatelů pak je na dané bodovací tabulce, a na ní zaznamenaných kritériích a bodovacího limitu, správně usměrňovat šlechtitelské úsilí. Toť pravý smysl posuzování a bodování představených exemplářů na výstavách, čili už nejenom rozmnožování a předvádění drobného exotického ptactva k potěšení a poučení samotných chovatelů a veřejnosti, což je úkolem té druhé skupiny tak zvané "predikátní". Bodovaní, tak zvaní domestikovaní, představují určitý stupeň sportovního zápolení a musí se proto řídit přesnými pravidly a to jsou právě standardy. Pro všechny vystavovatele stejně platný standard musí odpovídat i stejným podmínkám. V první řadě stejné výstavní klece, které nejsou sice přesně předepsané, jako u jiných skupin ptáků, ale musí plnit výstavní podmínky a to stejnorodost pro všechny, to znamená, ať se používá na různých výstavách různé typy klecí, nejčastěji ty pro barevné kanáry, nebo podobné, musí však být pro celou skupinu ptáků vždy stejné, aby i podmínky pro soutěžení byly stejné.

Směrnice pro posuzování tzv. drobných exotických ptáků:

Pod chovatelským označením drobní exotičtí ptáci (exoti) se rozumí veškeré exotické ptactvo chované v klecích a voliérách, kromě papoušků, včetně andulek, kanárů a evropské avifauny. Podle našich zvyklostí to jsou zejména pěvci z čeledi astrildovitých, snovačovitých a pěnkavovitých. Tyto čeledi jsou chovatelsky preferované, protože jde o zrnojedy a jejich chov v zajetí je celkem snadný. Některé druhy patřící do dalších čeledí z řádu pěvců, které do této skupiny také zařazujeme, patří mezi hmyzožravé a plodožravé ptáky (takzvané měkkozobé) se nechovají tak často. Okrajově se do této skupiny zařazují i rody zařazené do jiných řádů a to holoubci a křepelky a další, kteří se posuzují podle speciálních kritérií.

Z hlediska vystavování a posuzování dělíme tuto skupinu na dvě podskupiny. Do první podskupiny patří "bodovaní" (domestikovaní), pro něž byl podle chovatelské představy o kráse a účelnosti vytvořen standard, jemuž by se odchovávaní ptáci měli co nejvíce podobat a podle něhož se také posuzují. Tyto druhy chovatelé vyšlechtili do rázů v přírodě se nevyskytujících, ale odpovídajících představám chovatelů o kráse. Při vytváření standardu domestikovaných ptáků je třeba bedlivě sledovat, aby žádané znaky a vlastnosti neodporovaly zákonitostem přírody. V podskupině domestikovaných (bodovaných) máme zatím čtyři zástupce, a to zebřičky, u nichž se podstatně změnila velikost (z 9 na 12 cm), rýžovníky, chůvičky a Amadiny Gouldové, event. další dva, holoubky diamantové a křepelky čínské.

V druhé podskupině, zahrnující všechny ostatní druhy, které chovatelé řadí mezi drobné exoty, jde o zachování druhů v takové podobě a kráse, jak je vytvořila příroda a budou ohodnoceni systémem "pretikátu". Z chovatelského hlediska je důležité odchovat ptáky zdravé, odolné, chovatelsky způsobilé a zachovat je v čisté formě pro další generace tak, aby nebylo třeba další jedince odchytávat z přírody, kde se jejich stav katastrofálně zmenšuje.

Standard se proto v této druhé podskupině kromě křepelek a holoubků diamantových omezuje na přesný popis druhů. Chovatelským úkolem a posuzovatelským záměrem je jejich zachování v čisté formě a hodnocení. Jestliže budeme používat k dalšímu chovu nejlepší jedince, pak také vymizí známky degenerace, které se již částečně objevují. Naším cílem není vytvořit ptáky obrovských postav, ale více budeme hledět na dobrou plodnost a dědičné vlohy, jako jsou zejména otázky páření, stavění hnízda, zahřívání a krmení mláďat. Musíme dbát na to, aby se tyto vlastnosti u našich chovanců vyskytovaly v normálním měřítku. Proto vyřazujeme ptáky, kteří těchto přírodních znaků pozbývají, nebo naopak u kterých se vyskytují v abnormální míře. Pohlavní pud některých samečků je tak silný, že hnízdění nemůže skončit s úspěchem.

Apelujeme na všechny chovatele, aby se snažili zachovat ptáky takové, jací jsou v přírodě. Ptáci se nesmějí stát menšími a nesmějí měnit své proporce, nesmějí mít svislá, dlouhá nebo překřížená křídla. Barvy se nemají míchat, aby zůstaly i nadále jasné a čisté. Peří nesmí být volné, spíše plnější a silnější a tak se také pták lépe přizpůsobí našemu podnebí a chovatelským možnostem.

Časem se u našich, po mnoho generací chovaných svěřenců, objeví i různé změny zbarvení, některé známky se zde již projevují.

Bodovací stupnice a výstavní podmínky pro drobné exoty:
Bodovací stupnice je rozdělena do čtyř pozic, které platí pro všechny drobné exoty.
I typ, velikost, postava, kondice: ........................40 bodů
II barva, kresba: ....................................................35 bodů
III opeření: ...........................................................10 bodů
IV zobák, nohy, prsty:......................................... 15 bodů
Celkem:............................................................. 100 bodů

Nehledě na volený systém hodnocení vystavovaných ptáků, vždy musíme vycházet z těchto čtyř základních posuzovacích pozic a příslušných bodů.

Pro lepší diferenciaci v jednotlivých pozicích si počet bodů dělíme počtem kritérií. Tak v pozici I se 40 body máme 4 kritéria tzn., že se každá část hodnotí 10 body, výsledek je pak tento: za typ 10, za velikost 10, za postavu 10, za kondici 10.

Pozice II, která má 35 bodů takto: za barvu 20, za kresbu 15.

Pozice III, která má 10 bodů takto: za opeření 10.

Pozice IV, která má 15 bodů takto: za zobák 5, za nohy 5, za prsty 5.

V pozici III, která byla dříve označena jako "křídla a ocas" a nyní jako "opeření", hodnotíme nejenom opeření křídla a ocasu, ale opeření celého ptáčka. Postavení (držení křídla a ocasu) pak u pozice I u kritéria "postava" (postoj).

Celkem máme ve 4 pozicicíh 10 kritérií (proto mohou zůstat v používání staré bodovací tabulky pro drobné exoty do vyčerpání) jen si musíme uvědomit, že v pozici III hodnotíme opeření, což v podstatě představuje křídla a ocas + ostatní opeření a v pozici I navíc kondici.

Nyní několik provádějících pokynů k praktickému posuzování: protože v našich představách neexistuje 100bodový pták, nemohou existovat ani 100% kritéria jednotlivých pozic (nebo jen málo kdy). Například hodnocený pták na výborný tj. 90 bodů, ztratil v každém kritériu po 1 bodu, jako příklad by to vypadalo takto: Pozice I = 36 bodů, pozice II = 33 bodů, pozice III = 9 bodů, pozice IV = 12 bodů. Toto je možno brát za výchozí situaci. Jestli je některé kritérium úplně dokonalé, pak mu přísluší plný počet bodů a pták se dostane, při zachování naší citované situace (v našem příkladě), na 91 bodů nebo více (při úplné dokonalosti více kritérií), ale také mnohem méně než 90 bodů, budou-li některá kritéria v některých pozicích vykazovat nutnost srážky více než 1 bod.