Výstavní podmínky Jedna výstavní třída musí obsahovat nejméně 7 ptáků v kategorii jednotlivců a 12 ptáků v kategorii kolekce, aby mohli být v...
Jedna výstavní třída musí obsahovat nejméně 7 ptáků v kategorii jednotlivců a 12 ptáků v kategorii kolekce, aby mohli být vyhodnoceni vítězové tříd. Jinak se stahují nejbližší třídy dohromady.
Všechny drobné exoty lze vystavovat jednoleté až dvouleté a neposuzují se rozdílně (tj. ročník 1999 a 2000 nebo 2000 a 2001 atd.). Každý pták u skupiny "bodovaných" se musí kroužkovat kovovým kroužkem přiměřené velikosti, který může být i eloxovaný. Používat další barevné kroužky je nepřístupné. V jedné kleci lze vystavovat vždy jenom jednoho ptáka. Na pohlaví se nehledí, jen uvnitř jedné kolekce je třeba dodržet poměr: 2,2 nebo 4,0 nebo 0,4.
Standard zebřiček (Taeniopygia guttata)
Kondice: zahrnuje tělesnou kondici a připravenost ptáka na výstavu. Dobrá výstavní kondice je předpokladem k tomu, abychom mohli přistoupit k posuzování exponátu. Pozorujeme-li hned ze začátku, že pták je plachý, divoce poletuje v kleci a nesedá na bidélko, není pro výstavu vhodný. Takového ptáka neposuzujeme a ze soutěže vyloučíme. Stejně postupujeme při prokazatelném onemocnění, projevujícím se například spavostí, čepýřením, silně svěšenými křídly. Důvodem pro výluku je i scházející více než jeden drápek, silné rozpelichání atd. Teprve jsme-li s kondicí spokojeni, přistoupíme k dalšímu hodnocení podle bodovací stupnice a jejích pozic.
K pozicím:
I. Typ, postava, velikost, kondice: (40 bodů). V této pozici posuzujeme typický postoj a vzhled vystavované zebřičky. (Obraz ptáka by měl mít každý posuzovatel v paměti, aby na první pohled zjistil klady nebo vady vystaveného ptáka). Je třeba upozornit jen na rovná záda a z linie nepatrně vyzvednutou hlavu a ocas. Postava je silnější, dobře zakulacená, bez větších vyklenutí po celém těle. Pták je mnohem větší, než se žádalo dříve (120 mm).
II. Barva, kresba: (35 bodů). Musí odpovídat popisu jednotlivých barevých rázů. Všeobecně je třeba dodat, že samičky nesmějí mít v žádném případě znaky samců. Ostatní kresby, jako barevné skvrny na tvářích a na bocích, pás přes prsa a na ocase, nesmějí být přerušeny nebo jinak neuceleny. Výjimka je pouze u strak. Jednotlivé barevné rázy musí být od sebe dobře rozlišeny a výrazné. Takzvané mezibarvy nejsou žádoucí a z posuzování se vylučují. U šedých je třeba dávat pozor na skvrnitost, jako u všech ostatních barev a na hnědé lemování na zádech, které se trestá. Bílé nesmějí mít žádná tmavá pera. Stříbrné se dělí na pastelová (dominantní) a isabelová (recesívní), pasteloví jsou světlejší s převahou šedi, isabeloví jsou více do hněda. U strak má být strakatost dobře ohraničená v poměru 40:60 % v partii světle a tmavě zbarvené, samec musí ukázat ze všech pohlavních znaků alespoň část. Žlutozobá se mohou vyskytovat ve všech barevných rázech. Barva zobáku má být jasně žlutá, nikoli jenom oranžově žlutá.
III. Opeření: (10 bodů). V této pozici se hodnotí pouze 10 body. To znamená, že se zde trestá mírněji, než u předchozích pozic, kde je k dispozici 40 nebo 35 bodů. Chybějící letky nebo ocasní péra, neuhlazení, ušpinění a slepení, uvolnění, roztrpaní, dlouhý nebo neuzavřený ocas, trestá se.
IV. Zobák, nohy, prsty: (15 bodů). Zobák má mít správnou velikost úměrnou dnešním větším ptákům. Nemá být dlouhý nebo příliš klenutý. U samců je korálově červený, u samiček o odstín světlejší, ale ještě oranžovočervený. U žlutozobých může být u samce zobák tmavšího tónu. Nohy jsou oranžově červené, krátké, ve správném poměru k tělu, stehna s hladkým opeřením a jen velmi málo viditelná. Tři prsty jsou vpředu a jeden s krátkými drápky vzadu.
Přehled nomenklatury výstavních skupin a tříd pro zebřičky
třída nomenklatura série šedi