Balinéská kočka

O plemenu

Balijská, nebo také balinéská, kočka nemá nic společného s indonéským ostrovem. Svůj název tato dlouhosrstá varianta siamské kočky dostala proto, že svými graciézními pohyby připomínala proslulé balijské tanečnice. 

Chovatelská organizace FIFe řadí balijky, siamky a orientální kočky (dlouho i krátkosrsté) pod jeden standard - požadavky na tělesnou stavbu se totiž zcela shodují, rozlišovacími znaky je pouze zbarvení a délka srsti a barva očí. 

Historie

Jako samostatné plemeno se balijky začaly formovat po druhé světové válce v USA. Dlouhá srst je recesivním znakem, tedy dlouhosrsté kočky musejí mít vždy oba geny nesoucí vlohu pro tento znak (tj. být recesivní homozygoté). Kočka s jedním „dlouhosrstým“ a druhým „krátkosrstým“ genem (heterozygot) bude krátkosrstá, avšak při spojení s jinou heterozygotní kočkou lze očekávat 25% dlouhosrstých potomků. 

V chovu krátkosrstých siamských koček se tak tu a tam vyskytla dlouhosrstá koťata, která byla pokládána za nestandardní a (v lepším případě) kastrována a prodána „na mazlíka“. 

Netrvalo však dlouho a chundelaté siamky si získaly své obdivovatele, kteří začali s jejich cíleným chovem a usilovali o jejich uznání. 

V průběhu následujících desetiletí byly balijské (balinéské) kočky uznány všemi stěžejními chovatelskými organizacemi. FIFe plemeno definitivně zapsala roku 1983. 

V České republice však stále zůstává výjimečně chovaným plemenem. 

Povaha

Upovídanost, zvídavost a silná vazba na člověka. To jsou typické znaky společné všem siamkám příbuzným plemenům včetně koček balijských. 

Balijka bude svého člověka milovat, vyhledávat a následovat při každodenních činnostech, nehodí se proto pro časově vytíženého majitele, trávícího mnoho času mimo domov.

Výchova a socializace

Výhodou balijských koček je vysoká inteligence a dobrá cvičitelnost. Při vlídném, respektujícím, avšak důsledném vedení dokáží přijmout i určité mantinely (kam nesmí, co nesmí atd.). 

Velice důležité je balijku navykat na česání srsti a další potřebnou manipulaci již od útlého věku. Zanedbáte-li tento návyk, může se pravidelné rozčesávání její bohaté srsti stát pro všechny zúčastněné obávanou a nepříjemnou procedurou.

Krmení

Při zachování základních pravidel je možné krmit granulemi i doma připravovanou potravou. Vhodné je pokračovat ve stravě, jakou mělo kotě u chovatele a je na ni zvyklé. Pokud to není možné nebo vhodné, počítejte s určitým časem potřebným na adaptaci na nové jídlo. 

Volbě granulí věnujte dostatek času, pečlivě prostudujte složení nebo se poraďte se zkušeným chovatelem či na veterinární klinice. Vždy zakupte napřed malé balení granulí, může se stát, že i ty kvalitní vašemu zvířeti jednoduše nesednou či nebudou chutnat. Masové kapsičky, paštiky a jiné pochoutky jsou sice pro kočky atraktivnější, avšak nehodí se k výlučnému krmení. Vhodné jsou jako přesnídávka či občasné zpestření.

Domácí strava by měla být založena především na čistém mase - vhodné je např. jehněčí, hovězí, drůbeží, telecí a samozřejmě rybí. Diskuze se vedou o vhodnosti masa vepřového. 

Navzdory Ladovským obrázkům kočky nad miskou mléka podáváme mléčné výrobky pouze příležitostně a to pouze ty fermentované (např. jogurty, zákysy). Nezpracované mléko mnoho koček obtížně tráví. 

Srst a péče

Srst balijských koček je střední délky, hedvábná a bez vlněné podsady. Zbarvení je stejné jako u siamských koček, tedy tzv. colorpoint - světlý základ s tmavými odznaky ve tváři, na uších, ocase a na nohou. Oči jsou jasně, sytě modré. 

V letech 2006-2016 byla varianta colorpoint s bílou skvrnitostí označována jako seychelská kočka, avšak roku 2016 byla tato barevná varieta zahrnuta do standardu balijek.

Ačkoliv srst balijek nemá příliš velký sklon k plstnatění, kartáčování aspoň jednou týdně by mělo být samozřejmostí.

Zdraví / nemoci

Podobně jako siamské kočky, také balijky lze označit za plemeno s průměrným zdravím. Zvýšené je především riziko očních onemocnění - zákaly, strabismus (šilhání) nebo geneticky vázané onemocnění sítnice - progresivní retinální atrofie. 

Pozorován byl také zvýšený výskyt alergických reakcí (manifestace zejména jako astma nebo dermatitida) a některých typů nádorů.