Český rex je málopočetné plemeno odvozené od perských koček. Jak napovídá název, od peršanek se odlišuje zejména kadeřavou (rexovitou) srstí.
Většina fyzických znaků je zcela či téměř shodná s perskými kočkami - krátká čenichová partie, kulatá hlava s širokým čelem a velkýma očima. Tělo je poměrně podsadité, avšak dobře osvalené a nikoliv příliš těžkopádné, ocas spíše kratší, zvlášť hustě osrstěný.
Roku 1981 se chovatelům perských koček v Liberci objevilo ve vrhu kadeřavé kotě. Kudrnatá peršanka vzbudila zájem, proto se započalo s cíleným šlechtěním této variety. Chovatelskými postupy včetně zpětného křížení (připuštění potomka a rodiče) bylo zjištěno, že genetická mutace vedoucí ke kadeřavé (rexovité) srsti je děděna recesivně, pravděpodobně jde o stejnou či podobnou mutaci, jaká se vyskytuje u devon rexů.
Recesivní dědičnost znaku znamená, že k jeho projevu je zapotřebí přítomnosti obou mutovaných genů (resp. alel-variant genu). Existují tedy kočky s rovnou srstí, které nesou jeden „kadeřavý“ gen, aniž se u nich projeví. Teprve dojde-li ke spojení dvou koček nesoucích tuto skrytou vlohu, narodí se ve vrhu přibližně ¼ koťat s kadeřavou srstí (recesivní homozygoté s oběma „kadeřavými“ geny).
O nadšení českých chovatelů svědčí, že již v první polovině 90. let vznikla plemenná kniha českých kadeřavých koček (mezinárodně nazývaných Bohemian rex, zkratka BRX) a roku 1994 byl učiněn pokus o uznání českých kadeřavých koček mezinárodní organizací FIFe.
K uznání plemene však nedošlo, zdůvodněním byl nízký počet předvedených jedinců a zejména nejednotnost exteriéru. Podařilo se prosadit aspoň zařazení na seznam neuznaných plemen, pod EMS kódem BRX non.
Po tomto nezdaru zájem o plemeno poněkud ochladl a chovu těchto pozoruhodných koček se nadále věnuje pouze nemnoho chovatelských stanic. V současné době čítá plemenná kniha českých kadeřavých koček pouze něco málo přes sto jedinců, populace je však stabilní a v provozu je několik dlouholetých chovatelských stanic. Lze tedy předpokládat, že české kadeřavé kočky ještě neřekly poslední slovo.
V současné době jsou tedy jedinci, u kterých se objeví kadeřavá srst nebo dají vzniknout kadeřavým potomkům, evidováni samostatně. Chov těchto zvířat je veden jako tzv. experimentální, pod dozorem poradce pro české kadeřavé kočky. Kočky s touto vlohou se nesmějí použít v chovu perských (případně exotických) koček.
České kadeřavé kočky jsou vynikající společníci. Mají klidnou a přátelskou povahu, vyhovuje jim poklidné životní tempo a dobře snášejí i delší samotu. Když je však rodina doma, rády si přijdou pro pohlazení nebo si ustelou oblíbenému člověku na klíně.
K ostatním zvířatům přistupují s klidem, přátelsky avšak nevtíravě. I když jsou kamarádské, nemají rády příliš divoké hry a potřebují svůj klid, proto si příliš nerozumí s malými dětmi. Nemají-li možnost se v případě potřeby uklidit na klidné místo, mohou se stát nervózními či plachými.
Základem je včasný návyk na péči o jejich nádhernou dlouhou srst a související manipulaci. Malé kotě přivykáme na kartáčování postupně, nenásilnou a hravou formou.
Kontakt s dalšími kočkami bývá obvykle bez problémů, je však vhodné volit k českému rexovi plemeno podobně klidné a nekonfliktní povahy.
Protože česká kadeřavá kočka sdílí mnoho anatomických znaků s kočkami perskými, neuděláte chybu, sáhnete-li po výrobcích přizpůsobených tomuto známému plemeni.
Díky oblibě peršanek je na trhu pestrá nabídka kapsiček a granulí, které zohledňují jejich specifika, jako jsou kratší čelisti, náchylnost k močovým kamenům atd. Navíc mají lehkou recepturu, obsahují látky vyživující bohatou srst a také dostatek vlákniny, která působí preventivně proti zdravotním komplikacím způsobenými trichobezoáry - spolykanými chuchvalci chlupů.
Podobně jako perské a exotické kočky, také české kadeřavé mají sklon k nadváze, proto nepřekračujte doporučené krmné dávky a dbejte na přiměřenou kondici vašeho zvířete.
Charakteristickým znakem české kadeřavé kočky je dlouhá srst s více či méně patrným zkadeřením. Míra kadeřavosti je různá, nejvýraznější kudrny jsou v místech s kratší srstí, na delších chlupech jsou méně výrazné.
Zbarvení těchto rexů je pestré, jako u peršanek. Jednobarevné (modré, čokoládové, bílé, černé, červené, krémové...), dvoubarevné či trojbarevné (bikolor, harlekýn, van…) nebo s kresbou či odznaky.
Srst kadeřavých koček se lépe rozčesává než srst peršanek, přesto však počítejte s její pravidelnou údržbou.
Ačkoliv české kadeřavé kočky nemívají tak extrémně zkrácený čenich jako některé peršanky, i ony mohou trpět zdravotními komplikacemi vyplývajícími ze zkráceného čenichu. Nejčastější jsou potíže s dýcháním a termoregulací, zvýšeně se vyskytují i onemocnění zubů a dásní.
Častým problémem jsou také močové kameny různého původu (struvity i oxaláty) a dědičná polycystická choroba ledvin.
Fotografie plemene poskytla paní M.Knoblochová, CHS Od potoků.