Thajská kočka představuje původní typ ušlechtilých palácových koček z dob, kdy se dnešní Thajsko ještě nazývalo Siam.
Od siamek, balijek i orientálek se odlišuje především robustnější tělesnou konstitucí a kulatou, jablkovitou hlavou. Má také menší ušní boltce a celkově působí přírodnějším a méně prošlechtěným dojmem.
Na druhou stranu má také jasně modré oči a exotické zbarvení typu colorpoint (jako balijky a siamky).
Ačkoliv zdaleka nedosahuje popularity své příbuzné, siamské kočky, rozhodně si zaslouží pozornost a je zcela pochopitelné, že její obliba a počet chovaných jedinců stále stoupá.
Nejstarší historii sdílí thajské kočky s dnešními siamskými kočkami. Nejstarší dochované zmínky a vyobrazení podobných koček, obývajících paláce a kláštery starého Siamu, pocházejí již z první poloviny 14. století.
Pro Evropany plemeno objevili Britové v druhé půli 19. století, kdy byla Anglie na vrcholu své moci a ovládala rozsáhlá asijská území. Veřejnosti byly „Siamské královské kočky“ poprvé představeny na výstavě v londýnském Crystal Palace, roku 1871. (Některé zdroje uvádějí i rok 1885.)
V 90. letech 19. století věnoval siamský král Ráma V. několik koček a kocourů britskému konzulovi, jehož rodina se následně intenzivně věnovala šlechtění a rozvoji plemene v Anglii.
Roku 1901 byl v Londýně založen Klub chovatelů siamských koček, FIFe plemeno uznala roku 1949. Jenže - krátce po té došlo mezi chovatelskými špičkami k zásadnímu názorovému rozkolu. Jedna skupina prosazovala šlechtění směrem k velmi štíhlým, éterickým zvířatům s trojúhelníkovitou úzkou hlavou, skupina druhá naopak pokládala za ideál původní, robustnější typ koček.
Když nabyla převahu první skupina a dosáhla i úpravy plemenného standardu tak, aby odpovídal modernímu šlechtitelskému záměru, rozhodli se zastánci původní „verze“ pro vlastní cestu.
Od 90. let 20. století jsou „siamské kočky původního typu“ postupně uznány v Británii i mezinárodně (CFA, TICA,WCF), pod názvem thajská kočka.
FIFe si s uznáním thajek dala na čas - předběžně byly uznány až roku 2015, definitivně ještě o dva roky později.
Stejně jako siamské kočky, také thajky se vyznačují značnou „upovídaností“ a vysokou potřebou pozornosti a kontaktu. Těžce snášejí, jsou-li ignorovány či ponechávány příliš často a/nebo příliš dlouho o samotě. V takovém případě si mohou říkat o pozornost poněkud nevhodnými způsoby - nadměrným hlukem či ničením bytového zařízení.
Má-li však thajská kočka dostatek pozornosti, máte v ní milou, bezproblémovou a oddanou společnici. Výborně se proto hodí ke starším lidem nebo k majitelům, kteří mohou pracovat zcela nebo částečně z domova.
Výhodami thajských koček jsou vysoká inteligence, dobré komunikační schopnosti a učenlivost. Bez problémů se naučí chůzi na postroji a vodítku, proto je někteří majitelé berou s sebou i na menší pochůzky nebo do zaměstnání (je-li to samozřejmě možné a vhodné). Lze je naučit i jednoduché triky.
Thajky jsou poměrně snášenlivé, avšak společnost další kočky nijak nepotřebují. Když už, tak preferují jedince stejného plemene, hodně záleží i na individuálních sympatiích.
Většina chovatelů volí krmení průmyslově vyráběnou potravou. Na trhu se nabízí pestrá paleta kapsiček, paštik i granulí. Jejich kvalita je však značně nevyrovnaná, výběru produktu proto věnujte čas a pečlivě prostudujte složení a recenze, případně se poraďte se zkušeným chovatelem nebo na veterinární klinice.
Pokud preferujete domácí stravu, podávejte kočce hlavně čisté maso a nezapomeňte na přístup k čerstvé trávě vhodné ke konzumaci. Naopak mléčné výrobky by kočka měla dostávat pouze výjimečně, a to pouze ty fermentované (např. bílé jogurty).
Srst thajských koček má být krátká, jemné, hedvábné textury a dobře přiléhající. Podsada je pouze slabě vyvinuta, avšak zcela nechybí. Thajky proto línají jen velmi málo, což ocení většina obyvatel bytu. Postačí tedy občasné kartáčování a tu a tam zkontrolovat stav drápků.
Zbarvení je obdobné jako u siamek, tedy pointed či tabby pointed (s kresbou). Z barevných odstínů jsou obvyklé například seal point, chocolate point, blue point nebo cream point.
Thajské kočky mívají pevnější zdraví než siamky, balijky a orientálky. Díky svému přírodnímu typu patří mezi dlouhověká plemena bez významných genetických dispozic.
Platí tedy běžná preventivní opatření - rozumná vakcinace doporučení WSAVA, pravidelné odčervování a péče o chrup a dutinu ústní.