Malý africký papoušek pocházející z poměrně malého území savany na náhorní rovině na hranicích mezi Tanzanií a Keňou. V současnosti již všichni ptáci na trhu pocházejí z evropských chovů.
Byla vyšlechtěna řada barevných mutací, proto se dá říci, že jde o již domestikovaného ptáka. Je to pták ze skupiny agapornisů s bílým okružím oka. Kříženci s agapornisem škraboškovým jsou ve velké míře dále plodní, proto je zde otázka, zda stále existují v chovech čistokrevní fišeri a jak mají správně vypadat. Chovatelé se snaží tyto ptáky šlechtit tak, aby skutečně odpovídali původnímu popisu, anebo šlechtí barevné mutace. V chovech je běžným ptákem.
Jsou to značně odolní ptáci. Ve vnitřních prostorách pozor na průvan. Vitaminy podáváme nejlépe sypané na vaječnou míchanici.
Drobný zelený pták s červeným zobákem, bílým ozobím a okružím oka. Brada, čelo a líce oranžové, hlava za okem světle hnědá. Nemá být příliš tmavá. Prsa žlutá. Samice je stejně vybarvená a má být o něco mohutnější v postavě než samec. Rozlišení pohlaví je ovšem obtížné.
V menších klecích chováme po párech, ve voliéře může být více párů, vždy sudý počet. Liché kusy bývají napadány. V přírodě hnízdí v menších koloniích. Doporučuje se zimovat ptáky v temperované místnosti, i když mnozí chovatelé nechávají ptáky venku i v současných mírných zimách. Nevadí ani tak suchá zima jako kombinace vlhka a chladu.
Nemají velké nároky na prostor. Postačí větší klec 60 × 40 × 30 cm výšky. Čím ale větší, tím lepší.
Základem je směs zrnin pro malé papoušky. Neměla by obsahovat příliš velké procento slunečnice a semence. Přirozenější jsou semena moučného typu, tedy proso a jeho odrůdy. Bohužel ptáci bývají mlsní a často preferují to méně zdravé. Větvičky k okusu, kousky ovoce, nedozrálé klasy kukuřice.