Amarant malý

O plemenu

Drobný africký astrild atraktivního zbarvení byl popsán roku 1760 francouzským zoologem M. J. Brissonem, který amaranta malého pojmenoval "Le Sénégali rouge". Mezi chovateli byl v té době jedním z nejhojněji chovaných drobných exotů. 

Zdraví / nemoci

Jako všichni astrildi, i tento druh dokáže rychle podlehnout stresu a je nutné reagovat okamžitě na jakékoliv negativní příznaky. Je proto nutné mít přehled o veterinárních lékařích se specializací na ptactvo, kteří ordinují v okolí a mít chov vybavený klecí pro účely léčby a karantény. 

Popis a charakteristika

Amarant malý má velký areál rozšíření od jižního okraje Sahary až po Jihoafrickou Republiku. Vyhledává blízkost lidských sídel, zahrady i přímo domy. Mimo to ale žije v otevřené travnaté krajině, kde hledá potravu, kterou tvoří především nejrůznější semena a hmyz. Hnízdo staví kulovité s postranním vletovým otvorem.

Typický je výrazný pohlavní dimorfizmus, samec je výrazně červený, samičky spíše hnědé. Součástí toku je kromě zpěvu také taneček složený z úklonů samce, který obvykle při něm drží v zobáčku stéblo. V přírodě mají hnízdního parazita – atláska malého.

Jak chovat

Vzhledem k vyšším nárokům na teplo je amarant malý vhodným obyvatelem bytových chovů. Lze ho držet jak ve voliérách, tak v klecích, vždy je nutné mu dopřát tepelný komfort, takže venkovní chov je sice možný, ale je nutné ptáčky včas přesunout do tepla, jakmile začnou teploty více klesat. 

Někteří chovatelé tvrdí, že jsou poměrně otužílí a zvládají krátkodobě teploty pod 12 °C, jiní chovatelé ale tvrdí, že takový dlouhodobý chov není pro amaranty zdravý a je nepřirozený (vzhledem k areálu výskytu). 

Nejlepší je amaranty malé chovat v párech. Snůška čítá obvykle 3 až 5 bílých vajec. Inkubace trvá 12 dní. Na vejcích sedí oba rodiče, v noci však pouze samice. Mláďata opustí hnízdo po 18 až 20 dnech a dalších 14 dní jsou závislá na péči rodičů. Ve věku 6 měsíců přepeří mladí do dospělého šatu. 

Nároky na prostor

Jak již bylo uvedeno, je amarant spokojený jak v interiérových voliérách a klecích, tak ve venkovním chovu, který však lze praktikovat jen přes teplé období. V případě, že budete amaraty malé chovat ve voliéře, bývají snášenliví vůči jiným mírným druhům ptáků. Varianta chovu v klecích je možná po párech v klecích o rozměru cca 100 x 50 x 40 cm. 

K hnízdění nabídneme polobudku o rozměru 12 x 12 x 15 cm a dostatek materiálu k vystlání. Kromě klece pro pár budete potřebovat také větší klec proletovací pro odchovy a vhodné je mít k dispozici menší klec karanténní pro případ onemocnění ptáka nebo příchod nových jedinců. 

Potrava a krmení

Základem jsou drobná semena (prosa, lesknice, atd.) v suchém stavu, především během odchovu ale i naklíčená. Amaranti nemají moc rádi vaječné míchanice, a tak během reprodukčního období nabízíme hmyz (kukly mravenců, octomilky, moučné červy, atd.). Nabízet živočišnou bílkovinu je nezbytné. 

Nepostradatelným doplňkem je také jemný písek, jehož zrnka pomáhají atrildům s trávením. Vhodné je volit z nabídky kvalitních výrobců, které jsou obohaceny i o drcené lastury, které jsou zdrojem vápníku. Kromě vody k napájení nabídneme i vodu ke koupání.