Africký astrild s velmi širokým areálem rozšíření. Všude, kde se vyskytuje, je považovaný za hojně zastoupený druh.
Při dodržení základních zoohygienických pravidel netrpí žádnými specifickými neduhy. Samozřejmostí je mít přehled o veterinárních lékařích zamřených na ptactvo, kteří ordinují ve vašem okolí.
Amarant tmavý preferuje spíše vlhčí prostředí s hojnou travní vegetací na okrajích lesů a akáciových savan. Nebojí se přítomnosti lidí, obývá tedy i vesnice. Mimo hnízdění může tvořit hejna i s jinými příbuznými druhy.
Samec staví z travin hnízda kulovitá s bočním vchodem, měkce vystlaná. Obvykle bývají umístěna hluboko ve vysokém travním porostu. V přírodě má hnízdního parazita, atláska proměnlivého (Vidua funerea).
Aktuálně známe čtyři poddruhy amaranta tmavého, ale taxonomie druhu se poslední dobou mění.
Zpívají obě pohlaví.
Snůška činí 2 až 5 vajíček, na kterých se střídají oba rodiče přibližně 12 dní. Mláďata vylétají z hnízda po asi 2 až 3 týdnech, a ještě jsou nějakou dobu poté krmena rodiči než se osamostatní.
Lze držet v klecích i voliérách, a to nejlépe po párech. K hnízdění nabízíme polootevřenou budku a vhodný materiál k jejímu vystlání. Amaranti se rádi pohybuji po zemi, což je vhodné mít na zřeteli při vybavování klece.
Jako většina astrildů, i amarant preferuje drobná semena. Krmíme suchými i klíčenými semeny pros, řepkou, lesknicí a dalšími. Je možné jednoduše volit již míchané komerční směsi dobré kvality.
Důležité je nabízet i ovoce a zeleninu, zelené krmení (klasy travin v různém stadiu zralosti, ptačinec žabinec, smetánku lékařskou a další).
Nezapomeneme na grit a zdroj vápníku. Vodu předkládám denně čerstvou k pití, ale i ke koupání.