Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) je největším létavým papouškem. Druhový název je odvozený od rostlin rodu Hyacinthus a získal ho díky svému překrásnému modrému zbarvení. Lícní skvrna je sytě žlutá a stejnou barvu má i okruží okolo oka. Jejich velký silný zobák dokáže rozlousknout i kokosový ořech.
Při pořizování papouška je dobré myslet dopředu a zjistit si, kteří veterináři v okolí se specializují na ptáky. U ptáků obecně postupují nemoci poměrně rychle, a tak je důležité vše hned řešit a nenechávat to zajít do krajností.
Ve výživě je potřeba dávat pozor na vyšší obsah vitaminu D, na který jsou citliví a při podávání vyšší dávky (např. ve vitamínových doplňcích) mohou onemocnět dnou nebo mít zdravotní problémy s ledvinami. Další zdravotní komplikací může být např. plísňová infekce, PDD, psitakóza.
Potřebují neustálý přísun okusu ke štípání, který může řešit problémy s přerůstajícím zobákem.
Pokud bychom se chtěli podívat do domoviny ary hyacintového, museli bychom se vydat do Jižní Ameriky, kde se dnes nachází 3 populace - první je v Brazílii v záplavové oblasti Pantanal, druhá ve východní Bolívii a třetí v Paraguayi.
Ve své domovině je ohrožen lovem, ztrátou životního prostředí lidskou činností (ubývá míst vhodných pro hnízdění i pro vyhledávání potravy), a proto je dnes veden jako zranitelný druh a v CITES patří do přílohy I, A.
Je to velký, jemný obr mezi papoušky, který ale určitě nepatří do rukou začátečníkům. Pro jeho nároky je potřeba, aby měl chovatel již zkušenosti s jinými většími druhy, měl dostatek prostoru a také času, zvláště pokud se bude jednat o “pet” chovance, protože bez společnosti pak velmi strádají.
Pokud je cílem ary hyacintové odchovávat, pak je samovolné spárování nejlepším způsobem vytvoření harmonizujícího páru. Takový pár se k sobě chová velmi dvorně a nemá problémy se snůškami. Jako hnízdní bouda může velmi dobře posloužit dubový sud, nebo betonové boudy, které papouškům mohou vyhovovat, protože i v přírodě hnízdí ve skalních vypouklinách. Výplní může být trouch, hobliny nebo rašelina. Dospívají kolem 6. - 10. roku. Inkubační doba vajec se pohybuje v rozmezí. V přírodě zůstávají mláďata s rodiči rok a půl. Pro správný vývoj papouška je potřeba odstav neuspěchat.
Kvůli velikosti arů hyacintových je potřeba opravdu velké voliéry, rozdělené na průchozí proletovou část a záletovou část nebo zimoviště, které bude přes zimní období temperované a neklesne v něm teplota pod 10 °C, přestože jsou k chladu poměrně snášenliví. Důležitá je i výška a šířka voliér, která by měla být oproti chovatelským zařízení ostatních druhů větší. Podle literatury je takové minimum 2 x 3 x 3 m u vnitřní voliéry a 8 x 3 x 3 u venkovní proletové voliéry, nicméně platí opět pravidlo “čím větší, tím lepší”. Ve větších voliérách budou ptáci určitě lépe prospívat. Jako u jiných arů lze využívat i závěsné voliéry.
Svými zobáky dokáží rozlousknout palmové ořechy, takže voliéra musí být z velmi odolných materiálů - železné konstrukce, co nejsilnější svařované pletivo, podhrabové desky nebo betonové základy. Vnitřní vybavení z různých bidel, parkosů, klád by mělo být dobře připevněno, ale zároveň by mělo jít snadno vyměnit. Ptáci také ocení mlžící systém nebo mělké jezírko, protože se velmi rádi koupou.
Ara hyacintový se v přírodě živí doplňkově různými druhy ovoce, zeleniny a nektarem, především však ořechy palem acuri, bocaiuva, tucuma aj. Některá semena palem dokonce vyhledávají z trusu hospodářských zvířat, nemusí se propracovávat dužinou a díky natrávení je pro ně snazší se dostat přes skořápku k semenu.
Když se podíváme na potravu v přírodě, je jasné, že i krmná dávka by měla být bohatá na tuky, čehož docílíme podáváním různých druhů ořechů, které jsou u nás k dostání - vlašské, lískové, para ořechy, makadamové ořechy, mandle a kokosové ořechy. Denní krmná dávka by se měla rozdělit do dvou až tří menších dávek, zajistíme tak, že papoušek bude mít potravu v průběhu celého dne a nebude přijímat potravu znehodnocenou, což by mohlo vést ke zdravotním problémům.
Krmná dávka by se neměla skládat pouze z ořechů a z různých druhů semen (slunečnice, kukuřice, oves, pšenice a další), ale také z čerstvého krmení - z ovoce a zeleniny. Každý papoušek bude mít asi oblíbenější a méně oblíbené druhy, ale lze používat jak naše sezónní ovoce, tak exotické ovoce (pozor na druhy jedovaté, jako je např. avokádo). Je dobré poradit se o krmné dávce i s původním chovatelem. V období rozmnožování je potřeba zvýšit obsah bílkovin v krmné dávce (např. vařené vejce, vaječná míchanice, hmyz). Samozřejmostí je čerstvá voda, grit, sépiová kost.