Po posledních změnách taxonomie a nomenklatury je barnard zelený nově je však řazen mezi poddruhy barnarda límcového pod názvem barnard límcový zelený.
Bývalý poddruh barnarda zeleného, barnard zelený klonkurský je nyní samostatným poddruhem barnarda límcového a nazývá se barnard límcový klonkurský.
Umožnit koupání. V období mrazů nevypouštět do venkovní části, mohou jim přimrzat nohy k pletivu.
Tvar těla je podobný typu rozela, má však o něco kratší ocas. Hlavu zelenou, líce do modra, čelo červené. Čelo a spodní část těla mírně rozdílně vybarvené podle formy. Jasně odlišitelná forma je barnard zelený klonkurský – B. b. macgillivrayi North, 1900, jehož všechny barvy mají pastelový tón. U barnardů zelených bylo vyšlechtěno více barevných mutací a není možné spolehlivě určit, od které formy pocházejí.
Chov australských papoušků, kteří bývali řazeni do skupiny ploskoocasých, má ustálenou formu. Jsou to letci vhodní do voliér se zateplenou částí, kterým se říká celoroční. Mezi venkovní a vnitřní částí se používá uzavíratelné průletové okénko. Vnitřní část není vytápěná, stačí rozdíl teplot mezi oběma částmi. Ptáci se drží vždy po páru, hnízdní budky se dávají do vnitřní části.
Ustálený typ voliér je pro venkovní část asi 3 až 4 metry délky, 2 metry výšky, nejméně 1 metr šířky.
Jsou to ptáci zrnožraví. Základem je směs semen určená pro velké papoušky. Část se podává naklíčená, zvláště pak v hnízdní sezoně. Kořenová zelenina, ovoce, bobule, větve k okusu. Vaječná míchanice, zvláště v čase hnízdění.