Kakadu růžový

O plemenu

Kakadu růžový patří mezi velké papoušky a je rozšířen téměř po celé Austrálii. Má typickou chocholku a charakteristické růžovo-šedé zbarvení. 

Zdraví / nemoci

V přírodě vyhledávají potravu na zemi a tak i při chovu ve venkovních voliérách tráví podstatnou část dne na dně voliéry. Je důležité dodržovat hygienu a voliéru čistit, protože se mohou nakazit parazity z trusu volně žijících ptáků. Ideálním řešením je pravidelně dělat vyšetření trusu a podle výsledku ptáky odčervovat.

Dalším problémem bývá nevhodná strava a následná obezita. Ptáci s obezitou trpí různými zdravotními problémy (problémy s reprodukcí, problémy s létáním apod.).

U papoušků se můžeme setkat s vysoce nakažlivým onemocněním PBFD.

A v neposlední řadě může mít kakadu růžový i psychické problémy. Spouštěčem bývá např. samota a nuda. Psychické problémy se mohou projevit škubáním peří a sebepoškozováním.

Popis a charakteristika

Kakadu růžový obývá otevřenou australskou krajinu se skupinami stromů. Mimo hnízdní období se shlukuje do velkých hejn, které čítají až stovky jedinců. V některých oblastech volí i synantropní způsob života, a tak se sním lze běžně setkat ve městech.

Má nezaměnitelné růžovo-šedé zbarvení. Pohlavní dvojtvárnost u tohoto druhu na první pohled není příliš patrná, samec se samicí vypadá stejně, ale jde je rozlišit podle zbarvení duhovky. Samec má duhovku velmi tmavou až černou, samice spíše světle hnědou až do červena. Mláďata mají spíš matné, nevýrazné zbarvení.

Je to milý společník, který si zvykne na svého chovatele a vytvoří si s ním více než přátelský vztah. Je to společenský druh a v případě, že se chová pouze jeden jedinec jako mazlík, nesmí zůstat delší dobu sám. Je také nutné počítat s tím, že patří mezi hlasitější papoušky.

Jak chovat

Kakadu růžový pohlavně dospívá okolo 2 - 4 roku. Sestavit harmonizující pár je u velkých papoušků složitější záležitost. Nejlepším řešením je umístit do voliéry několik jedinců a počkat, zda se ve skupině nějaký pár nebo páry vytvoří samy. Pokud sestavuje pár sám chovatel, může to být běh na delší dobu a je také možné, že bude muset vystřídat několik jedinců, než se mu to podaří.

V přírodě kakaduové růžoví hnízdí vysoko v dutinách stromů. Přírodní budka, či budka z prken tvrdého dřeva, by měla mít rozměry dna 35 x 35 cm a výšku okolo 100 cm (někteří chovatelé doporučují ještě vyšší budku - 1,5 až 2 m). Stává se, že ji časem upraví svým zobákem a může dojít k situaci, kdy ji dokonce zničí. Není neobvyklé, když si sami vytvoří ještě další otvor pro vstup. Na dno se nejlépe hodí hobliny, případně trouch.

Samička snáší 3 - 5 vajec, při inkubaci se na vejcích střídají oba. Inkubace trvá okolo 30 dnů. Poté, co se mláďata vylíhnou, se o ně starají oba rodiče a přibližně za měsíc a půl vylétávají mladí z budky. Pár se o ně ještě nějakou dobu stará, než začnou sami přijímat potravu.

Nároky na prostor

Protože je to již větší papoušek, je nutné mu zajistit dostatek prostoru. Venkovní voliéra pro pár by měla mít proletovou část 3 - 5 m. Voliéra musí být pevná, vše dřevěné dokáže kakadu růžový svým silným zobákem zničit, a tak je nejvhodnější použít kovovou konstrukci se silným pletivem (tloušťka pletiva min 2 mm). Vše dřevěné, co by se zničit nemělo, je třeba oplechovat.

Je nutné zajistit pro něj temperované zimoviště, ideální teplota je okolo 15°C. Mají rádi koupel za deště, to můžeme suplovat buď rozprašovačem na rostliny a nebo automatickou závlahou.

Kakadu chovaný v bytě potřebuje pohyb i mimo klec. Je důležité vše zabezpečit tak, aby si neublížil, a aby bylo chráněné vybavení domácnosti před jeho počínáním. S oblibou ničí i rostliny. V dnešní době začíná být oblíbené volnoletectví.

Potrava a krmení

Potrava by měla být dostatečně pestrá. Směs pro velké papoušky, kterou lze zakoupit již hotovou, se skládá především ze slunečnice, lesknice, kardi, prosa, ovsa, pšenice a dalších zrnin a ořechů. V krmné dávce by neměla chybět zelenina, v menší míře ovoce, zelené krmení a okus (např. větve ovocných a jehličnatých stromů, vrby, černého bezu). 

Lze nabízet i různé další plody (šípky, jeřabiny, apod.). V období hnízdění je důležitá vaječná míchanice nebo krmný hmyz. Přidávají se také nezralé klasy obilí a hrachové lusky, které jsou bohaté na bílkoviny. Nesmí chybět grit a čistá voda.