Káně Harrisova je v Evropě exotickým ptákem. Jejím domovem je severní Amerika od jižních částí USA, i Amerika jižní od severu k jihu až po Chile.
Jeho vědecké pojmenování vlastně znamená jako káně. Skutečně to není stejný pták jako naše káně. Zvláště svým chováním. Většina dravců loví sólo, ale káně Harrisova loví ve skupinách. Díky kooperaci dokáží ulovit i větší kořist. I při obraně hnízd vykazují spolupráci.
Stalo se populárním mezi sokolníky, protože nebylo nutné povolení CITES a říká se, že je mnohdy i „ostřejší“ lovec než jestřáb.
I když dravci všeobecně příliš vody nepotřebují, je potřeba jim možnost ke koupání poskytnout.
Je to středně velký dravec schopný sokolnického výcviku. Je nápadně tmavě zbarvený, když spodní část těla má tmavou až černou, svrchní část sytě kaštanově hnědou. Ocas tmavý s bílým pruhem na konci, kostřec světlý. Zobák tmavý se širokým žlutým ozobím působí orlím dojmem.
Obvykle jsou ptáci drženi na stanovišti úvazem, daří se však i odchovávat mláďata. Je to ovšem složitý proces, který vyžaduje opravdové znalce.
I při uvazování ne volném prostoru je potřeba počítat nejméně s okruhem tři metrů, který bude patřit jen jeho majiteli.
Od jednodenních kuřat vše co dokážete sehnat. Všichni dravci vyžadují část kořisti se zbytky peří a srsti, což jim pomáhá udržovat jejich zažívací trakt ve správně kondici.