Krahujec je často charakterizován jako zmenšenina jestřába. To však platí o samicích, které si skutečně může laik s jestřábem splést.
Krahujec loví, podle odborné literatury, z 98 % ptáky. Má k tomu i speciálně uzpůsobené nohy, zvláštní kožený výrůstek, který zabraňuje, aby mu prsty klouzaly po peří.
U nás je chráněn zákonem celoročně a v posledních létech došlo ke zvýšení jejich počtu. Obsadil i areály měst, kde se chová značně netradičně. Bylo nalezeno jeho hnízdo i na balkoně panelového domu.
Dravci všeobecně mnoho vody k pití nepotřebují, přesto byl i krahujec pozorován při koupeli nebo pití vody.
Samice opravdu vypadá jako zmenšenina jestřába, když je svrchu těla šedá, na spodině příčně pruhovaná.
Menší samec je někdy až exoticky zbarvený pták. Svrchu těla makově modrý, na spodině má skořicově oranžovou. Hmotnost samice se udává 210-290 g, samce pak 150-230 g.
Loví ptáky tak do velikosti holuba, bylo však i fotografií prokázáno, že ani samice holuba ve spárech vždy neudrží. Podle německého ornitologa Uttendörfera, který zkoumal obsahy žaludků, je jejich nejčastější kořistí vrabec domácí. Další místa obsadily pěnkava obecná a drozd zpěvný. Dobře to dokládá úbytek těchto druhů u nás.
Krahujce můžete držet i ve větší voliéře, může se však snadno zranit o pletivo. Nedoporučuje se však jej držet v párech, menší samec se může snadno stát kořistí samice. Obvykle se krahujci v „chovech“ nedrží.
I krahujec se může držet na úvaze pod širým nebem, je však pro menší postavu ohrožen dalšími predátory jako jsou kočky nebo kuny.
Lze krmit jednodenními kuřaty nebo kachňaty, kterých bývá v průmyslových chovech dostatek.