Tento lori patří mezi nejbarevnější papoušky. Hlava a břicho je tmavě modrá, zbarvení prsou je variabilní a přechází od žluté po červenou, na krku má žlutý límec. Křídla, záď jsou zelená, spodina žlutozelená. Zobák je u kořene červený a přechází až do žluté. Se svými 30 cm a 130 g se řadí mezi střední papoušky.
Aby byl papoušek zdravý, je důležité dodržovat vysokou úroveň hygieny (úklidu chovatelských prostor) a kvalitu potravy. Loriové jsou náchylní na bakteriální a houbová onemocnění.
Lori mnohobarvý horský pochází z Austrálie a severní Tasmánie, kde obývá zalesněná území, parky a zahrady. Je to překrásný papoušek, jehož název lori lze přeložit jako “klaun” a toto jméno se pro něj báječně hodí. Je to činorodý pták, který neustále něco podniká a je to také velmi milý společník.
Vlohy pro mluvení spíše nemá, výjimečně jsou někteří jedinci schopni se naučit pár slovíček.
Loriové jsou společenští ptáci, ale v období rozmnožování je lepší dopřát jim klid a držet je po jednotlivých párech. Někdy nedělá dobrotu ani chov s jinými druhy ptáků, stává se, že ostatním rozbíjí snůšky.
K prvním pokusům o hnízdění může docházet již u dvouletých ptáků. Loriům můžeme nabídnou jak prkennou, tak i přírodní kmenovou budku. Přibližné rozměry by se měly pohybovat okolo 25 cm šířky a 50 cm výšky s vletovým otvorem okolo 7 cm. Samice snáší 2 - 3 vejce, na kterých sama sedí 18 - 21 dní. Mláďata vylétají z budky přibližně za dva měsíce a další 2 - 3 týdny trvá, než se úplně osamostatní. Loriové dokáží vyvést mláďata 2x za rok.V období rozmnožování nabízíme i hmyz (např. červy), který je důležitý pro správný vývoj mláďat.
Loriové nejsou příliš nároční na prostor. Někteří chovatelé používají bednové klece, jiní venkovní voliéry s temperovaným zázemím. Samozřejmě je pro lorie komfortnější, pokud mají větší prostor, ale dokáží odchovávat mláďata i v prostorech 120 x 60 x 60 cm. Zařízení by mělo být různorodé, do venkovní voliéry je dobré zasadit kvetoucí keře, které mohou zpestřit i jídelníček.
Při zařizování chovné ubikace by se mělo myslet na požadavky při čištění. Manipulace a čištění klece nebo voliéry by měla být co nejsnazší. Loriové mají velmi tekutý trus, protože se specializují na nektary. Použité povrchy v ubikacích by měly být dobře omyvatelné a dezinfikovatelné. Je důležité odstraňovat všechny zbytky staré potravy, aby se ptáci ke staré potravě nemohli dostat. Nedodržování tohoto pravidla muže u těchto ptáků vést ke zdravotním problémům.
Loriové jsou potravní specialisté, kteří se ve volné přírodě živí pylem a nektarem. V lidské péči není úplně možné podávat jim jejich přirozenou potravu a tak ji nahradily různé mixy (kaše).
V přípravě krmení se chovatel může vydat několika směry. Prvním směrem je vytvářet si vlastní mix. Často se stává, že nový majitel dostane recept na kaši od původního chovatele papouška. Je to poměrně časově náročné a je obtížné vytvořit mix, kde budou všechny potřebné živiny. Druhá možnost je krmit průmyslově vytvořeným nektarem, který se dá zakoupit jako prášek a po přidání vody se vytvoří kaše. Výhodou je rychlost přípravy a zastoupení všech potřebných látek pro dobrý zdravotní stav papouška. Třetí možností je kombinace obojího. Například ráno dávka instantního nektaru a odpoledne chovatelův mix.
Někteří chovatelé do krmné dávky zařazují i medovou vodu. Samozřejmostí je pak čerstvé ovoce, které neplní pouze funkci potravy ale i jistého enrichmentu. Papoušci se zabaví drcením, mělněním a pojídáním dužiny. Nabízí se téměř všechny druhy ovoce (jablka, hrušky, meloun, banán apod.).
I při krmení se musí dodržovat hygiena. Misky musí být dobře umyté, aby nová potrava nezačala brzy kvasit.