S neofemou bourkem se lze setkat také pod názvem traváček Bourkův nebo neoféma Bourkova. Jedná se o běžně chovaný druh, který i v přírodě patří mezi běžné papoušky.
Neoféma bourek patří k odolnějším neofémám, ale jak je již zmíněno výše, nemá ráda vlhko a průvan. Na to si chovatel musí dávat pozor, pokud chce prosperující jedince. Jelikož jsou to ptáci, kteří se často zdržují na dně klece či voliéry, je potřeba zvýšené hygieny, aby nedocházelo k šíření parazitů.
U neofém se objevuje megabakterióza ptáků, což je onemocnění trávicího systému ptáků a způsobuje hubnutí, apatické chování, případně zvracení, průjem a i úhyn jedince.
Při pořízení nového ptáka je důležitá karanténa a vyšetření trusu, aby se neohrozil stávající chov chovatele.
Neoféma bourek obývá jižní a střední Austrálii, především její suché otevřené pláně s křovinatými porosty, kde ze země sbírají semena trav a dalších rostlin. Aktivní jsou brzy ráno a pozdě odpoledne. V době hnízdění se pohybují v párech, ale mimo tuto dobu se shlukují do větších hejn a v obdobích sucha mohou mít tato hejna až sto jedinců.
Neoféma bourek patří mezi méně nápadné neofémy. Pro samce je typický modrý proužek na čele a nad okem. Na zádech a křídlech je tato neoféma hnědavá, temeno hlavy má růžový nádech. Růžové zbarvení je také na hrudi a břichu, kde je pak barva výraznější. Okolo řitního otvoru a spodní strany ocasu je modré zbarvení. Samice jsou oproti samcům matnější. Mláďata se podobají samicím a vybarvují se přibližně kolem 6-ti měsíců.
Dnes se lze setkat u chovatelů s množstvím barevných variant (např. žlutá, skořicová, růžová, plavá, opálová, modrá, atd.).
Jedná se o nenáročné chovance. Vhodné jsou jak větší klece (alespoň 1 m délky), tak venkovní voliéry, ve kterých je lze chovat celý rok, pokud jim poskytneme kryté závětří, jelikož nemají rády průvan. Proto také někteří chovatelé, podle svých zkušeností, doporučují na zimní období ptáky zazimovat v prostorách, kde teplota neklesne pod 5°C.
Obecně jsou to klidní a nekonfliktní ptáci. Je ale vhodné je chovat ve volierách po jednotlivých párech, protože samci mohou projevovat v období toku agresivní chování vůči jiným samcům stejného druhu.
Bourci upřednostňují kmenové budky, ale zahnízdí i v běžných budkách s vletovým otvorem 70 mm. Samice snáší okolo 5 vajec, které inkubuje přibližně 18 až 20 dnů. Po tuto dobu je přikrmována samcem. Po vylíhnutí mláďat je nejprve přikrmuje samice, později se ke krmení přidává i samec. Po přibližně 30 dnech opouští mláďata budku, ale ještě je nějaký čas rodiče přikrmují. Samice po vylétnutí mláďat může zasednout na novou snůšku. Je vhodné starší mláďata po odstavu umístit do jiné ubikace, protože samec je může začít napadat.
Neofémy mohou při dobrých podmínkách zahnízdit za sezonu třikrát, ale většinou se to nedoporučuje, protože třetí hnízdění probíhá ještě během počátku podzimu a mláďata tak nemusí snést výkyvy počasí. Aby se třetímu hnízdění předešlo, odebírá se páru budka.
Bourky lze ochočit, ale nedoporučuje se chov jednoho jedince, jelikož jsou to společenští ptáci.
Pro jeden pár je vhodná klec alespoň o rozměrech 100 x 50 x 50 cm, nicméně je samozřejmě lepší dopřát jim prostoru více. Jsou to velmi dobří letci a tak je vhodné umístit chovance do voliér, které jim prolet umožní.
Vhodní jsou např. do smíšených voliér s dalšími druhy neagresivních ptáků, (např. s andulkami, korelami, holoubky, atd.) se kterými nebývají problémy.
V přírodě vyhledávají především semena trav. V lidské péči předkládáme ze semen lesknici, mohár, loupaný oves, slunečnici či proso. Je možné zakoupit již připravenou směs pro papoušky, která vše obsahuje. Pokud jim chceme stravu zpestřit, a pro zdraví papouška je pestré krmení důležité, můžeme přidat nezralé obilí a semena trav.
Stravu je vhodné obohatit o ovoce a zeleninu (mají rády jablka, mrkev či řepu). V období hnízdění je třeba přidávat živočišnou složku potravy. Nejjednodušší je podávat vaječnou míchanici, která je snadná na přípravu i v domácích podmínkách, ale připravenou směs lze opět také zakoupit ve specializovaném obchodě.
Pokud se chce chovatel přiblížit k potravě v přírodě, lze v období rozmnožování nabízet hmyz. Vhodné je přidávat také zelené krmení (např. žabinec, pampelišku, hydroponie, čínské zelí, ...). Dalším obohacením krmné dávky, a zároveň i zpestření welfare (životní pohody), je okus (větvičky ovocných stromů, jehličnanů, dubu či buku).