Celkově zeleně vybarvený jihoamerický papoušek pochází z východní Brazílie, jižní Paraguaye, Uruguaye až severovýchodní Argentiny. Je největší svého rodu, ale také nejméně pestře vybarvený.
V našich chovech býval nejhojněji zastoupen ještě předtím, než se v osmdesátých létech začaly dovážet i další druhy rodu pyrura. Samec i samice jsou stejně vybarvení.
Nutně vyžadují možnost koupání, a to i za chladného počasí.
Pták asi o velikosti našeho kosa, avšak o něco štíhlejší postavy. Je převážně zelený, na prsou světle okrově vlnkovaný, každé péro má zelený okraj. Na příuší šedě okrový. Zobák má černý, okolo oka lysé okruží.
Ve své vlasti má být hojným ptákem, hlavně v araukáriových lesích. Proto byl také do Evropy nejčastěji dováženým druhem svého rodu. Jsou to stromoví ptáci, kteří jen málo slétají na zem. Po uvyknutí na nové prostředí jsou to klidní chovanci, ale někdy značně hluční.
Tyto ptáky můžete chovat jen v páru. Ačkoliv základní krmení v zajetí neodpovídá přesně způsobu, jakým se živí v přírodě, je náhradní potrava přijímána bez problémů. Nicméně je důležité ptáky nepřekrmovat.
V zásadě platí, že pokud chcete odchovy, musí být ptáci v dokonalé, atletické kondici. Chovatelské zkušenosti říkají, že jsou to otužilí ptáci, které lze chovat v celoročních voliérách. Budky ponechávat celoročně, ukrývají se v nich.
Nemají zvýšené nároky na prostor. Lze je držet ve větších klecích.
Jsou to semenožraví ptáci, proto jako základní krmení podáváme směs pro střední papoušky. Někteří chovatelé podávají naklíčenou směs pro holuby. Slunečnice, semenec, loupaný oves, různé odrůdy prosa, lesknice. Krájená kořenová zelenina, ovoce.