U pyrury bělouchého, kterého popsal poprvé Kuhl v roce 1820, je obvykle popisováno na pět zeměpisných forem. Jednou z těchto forem je i forma, již česky nazýváme šedoprsý. Tu popsal Salvadori. Některé dílčí práce tyto ptáky považují za samostatný druh, většina celkových systematických přehledů za formu. Tři formy se vyskytují na území Brazílie, dvě ve Venezuele.
Všechny se od sebe odlišují jen minimálně, většinou podle zbarvení na hlavě, ne na prsou. Brazílie asi před čtyřiceti léty vydala zákaz vývozu živých zvířat. Proto jsou v evropských chovech obvyklejší pyrurové bělouší pocházející z Venezuely. Neznamená to však, že brazilské formy zcela chybí. Otázkou však je, zda jsou ptáci nadále čistokrevní.
Umožnit pravidelné koupání. Ve vnitřních prostorách pozor na průvan.
Zelený papoušek střední velikosti, který má na zadní části lící elipsovitou bílou skvrnu. Břicho tmavě kaštanově červenohnědé. Hlava od čela až po zátylek, přední část lící a brada tmavě hnědé. Zobák černý. Peří na prsou je šedé, s tmavými lemy, jež vytváří vlnkování. Samec i samice jsou stejně zbarvení.
Nepotřebují výslovně velký prostor, proto je možné držet je i ve velké kleci. Jsou to ptáci, kteří se zdržují většinou v korunách stromů, kde nachází pocit bezpečí.
Vyžadují teplo, proto i zateplené ubikace. Do venkovních voliér se hodí jen za letního, slunného počasí. Hnízdí v dutinách stromů. Krmení je lépe předkládat na vyšším místě.
K jejich chovu postačí i velká klec asi metrové délky.
Jsou to semenožraví ptáci, které jako základním krmením krmíme směsí semen pro střední papoušky. Slunečnice, semenec, kardi, různé odrůdy prosa, lesknice, loupaný oves. Vše i naklíčené. Tučná semena slunečnice a semenec předkládat s mírou. Krájená kořenová zelenina a ovoce. Větve k okusu.