Je to drozdovitý pták žijící na východní polovině Severní Ameriky. Od jižní části Kanady a od Skalnatých hor směrem na východ v USA, na jih po jižní Floridu. Je popisováno na 6 zeměpisných forem.
Koncem třicátých let minulého století píše MUDr. Karásek: „Dříve – asi tak před 30 lety – patřil tento krásný pták k nejobyčejnějším druhům severoamerických ptáků, kteří se k nám dováželi.“ Nyní v důsledku přísně dodržovaného zákazu vývozu ptáků z USA je na trhu jen náhodným zjevem a vlastně největší vzácností. Jestliže je tedy pomalu 100 let v Evropě vzácností, těžko jej dnes uvidíte.
Do venkovních voliér dávat až tak koncem dubna za slunečného počasí. Ve vnitřních prostorách pozor na průvan.
Menší drozdovitý pták typu našeho rehka zahradního, pokud se týká postavy a podobného chování. Hlava, horní polovina ocasu, jakož i křídla má svítivě modrá. Od hrdla je směrem dolů celá polovina těla skořicově oranžová.
V americkém atlasu je namalován s bobulí podobnou rybízu v zobáku před žadonícím mládětem. Je to tedy hmyzožravec, který přechází na vhodné plody, koncem léta.
Samice je stejně zbarvená, ale o něco matnějších tónů a náznakově skvrnitá na prsou a lopatkách. Ptáci se v zimě stahují k jihu, je proto možné, že se mohou dostat do Evropy ze Střední Ameriky, i přes zákaz v USA.
Vystačí si i s větší klecí, ale musíme k nim přistupovat jako k hmyzožravcům. MUDr. Karásek píše, že byl snadno odchováván. K hnízdění jim dáváme budky polootevřené, takzvaného rehčího typu. V zimě držíme v temperovaném prostoru.
Stačí větší klec, je však samozřejmě vhodnější zahradní voliéra.
V současnosti máme mnohem vhodnější podmínky, než měli naši předchůdci. Základem budou granule pro hmyzožravé ptáky a vaječné směsi. Chovatelé je často vylepšují mletými granulemi pro kočky. Mouční červi, případně hmyz sušený. Ovoce krájet na malé kousky. Různé bobule velikosti rybízu, na podzim třeba psí víno.