Velký bílý pták s jemným šedým skvrněním po těle je obyvatelem severské tundry v Evropě, Asii i Americe. Je téměř velikosti výra a obvyklým chovancem zoologických zahrad.
Po skončeném hnízdění podnikají ptáci daleké potulky, až tisíce kilometrů. Zcela nahodile se tak může objevit čas od času i u nás. Nikoliv pravidelně. Ornitologické tabulky to vyjadřují číslem zimní populace 0–5.
U nás je známá hlavně díky obrazu Myslivecké zátiší Karla Purkyně, na kterém je zobrazen střelený kus z poloviny předminulého století.
Voda ke koupeli je nutná. Protože nejsou ze své domoviny zvyklí na příliš vysoké teploty, je potřeba v letních dnech vymyslet ochlazení pomocí sprchy. Vhodné jsou všelijaké vyřazené hlavice samohasicích zařízení.
Velký, nápadně bílý pták. Velké žluté oči. Živí se severskými hlodavci a ptáky. Nejčastější kořistí jsou lumíci a různé druhy divokých husí, které hnízdí na vysokém severu v hojných počtech. Samice se dá od samce rozeznat. Samec je v podstatě světlejší. Hnízdí na zemi.
Vzhledem k velikosti je příhodné držet je ve větší voliéře. Ptáci nejsou zvyklí sedat na větvích, proto je důležité vytvořit větší a ploché posedy. Ačkoliv tito ptáci nejsou běžně na trhu, byli nabízeni před léty na burze v Belgii. Vzhledem k tomu, že jsou u nás vedeni jako zatoulanci i v ornitologických tabulkách, je více než vhodné opatřit si povolení k chovu ohrožených druhů zvířat než čelit případným komplikacím.
Ptáci nejsou od přírody příliš pohybliví, nicméně vzhledem k jejich velikosti je příhodnější větší voliéra.
Jsou to masožrouti, kteří vezmou vše od jednodenních kuřat přes myši až po králíka. Je vhodnější jim potravu před podáním alespoň trochu naporcovat.