Drobná sovička s oušky je sice vedena jako součást naší avifauny, ale v podstatě u nás nehnízdí. Jen vzácně, a když, tak spíše na jižní Moravě. Tabulky udávají početnost hnízdní populace číslem 0‒1.
Je to pták z okolí Středozemního moře a jako výrazně hmyzožravý je tažný. U nás se může zdržovat od dubna do září. Dokáže sice ulovit i drobné hlodavce nebo ptáky, ale jeho hlavní kořistí jsou větší brouci jako chrobáci, chrousti, cikády, velké kobylky.
Měli by mít i možnost koupání, i když toho využívají málo.
Pták asi o velikosti drozda, avšak s krátkým ocasem. Postava dělá štíhlý dojem, na hlavě výrazná ouška z peří. Oči drží většinou přivřené. Opeření šedavé barvy je mramorované, napodobující kůru stromů. Aktivní jsou za šera a v noci. Ve dne odpočívají a na svém hřadu jsou v podstatě neviditelní.
Výrečky můžete držet jak ve větší kleci, tak v menší voliéře po páru. I když je samice i u těchto soviček větší než samec, nebyla zaznamenána její nebezpečná agresivita vůči samci. I tak se doporučuje vytvořit oddělené koutky k samostatnému hřadování. Dobré jsou třeba dubové větve i s listy ‒ i uschlé drží na větvích, dělí prostor a poskytují úkryt. K hnízdění je zapotřebí hnízdní budka.
Nejsou nijak pohybově výrazně aktivní, proto se dá říci, že nároky na prostor mají minimální.
Je možné předkládat i myši a jednodenní kuřata, avšak doporučuje se je nastříhat. Moučné červy podávat i s dospělci, avšak zamáčknout, aby brouci neunikali. Potemníci brazilští, zophobasi, jsou dobrým krmením. Někdo doporučuje spařit.