Je to jihoamerický papoušek, jehož území výskytu můžeme hledat od středu východní Brazílie směrem k jihu až po Paraguay a severní Argentinu. Je to lesní pták, který se zdržuje v korunách stromů, kde i hledá potravu.
Typ podnebí je charakterizován jako tropické se savanovými lesy a suchou zimou. Není tedy celoročně neměnné jako v amazonské pánvi.
Je nutné umožnit jim častou koupel. Ve vnitřních prostorách pozor na průvan.
Středně velký papoušek s robustní postavou a krátkým ocasem. Na horní straně těla zelený, na zádech s tmavším odstínem. Hlava je šedomodrá, na čele tmavší. Brada a prsa modravá. Péra na lících mají tmavší okraje a tvoří šupinky. Spodní krovky ocasní jsou červené. Zobák u kořene tmavý, ke špičce až žlutý.
Samec i samice jsou stejně zbarvení. Pro rozlišení pohlaví je nutné odborné vyšetření.
Ve větších voliérách mají být snášenliví i k menším druhům ptáků. Nemají být příliš citliví vůči nižším teplotám, ale pozor na kombinaci nižší teploty a vlhka. V zimě vyžadují vytápěnou ubikaci. V létě mohou být v zahradní voliéře se zastřešenou částí.
Vzhledem ke značnému rozšíření ve směru od severu k jihu mají tendenci hnízdit v rozličném období. Není v evropských chovech natolik rozšířený jako jiné druhy tohoto rodu, přesto německé, dřívější statistiky hovoří asi o devadesáti odchovaných mláďatech ročně.
Nejsou příliš nároční na velikost prostoru. Lze je chovat i ve větší kleci, tak o metru délky.
Základem je směs semen pro velké papoušky. Slunečnice, semenec, různé odrůdy prosa, lesknice, loupaný oves. Krájená kořenová zelenina a ovoce. Semena i klíčená. Různé ořechy a bobule. Kukuřice nezralá nebo vařená. Slunečnici podávat s mírou, je příliš tučná.