Název tohoto australského holuba upozorňuje na jeho nápadný znak - černou chocholku na temeni hlavy. Jinak jde o poměrně nenápadného ptáka s nepatrným pohlavním dimorfismem.
Holubi v chovu mohou trpět na vnitřní či vnější parazity. Problémem bývá kokcidióza, které se dá předcházet podáváním kokcidiostatik. Pokud je ale ubikace pravidelně čištěna a není vlhká, je narušen vývojový cyklus tohoto parazita.
Holub chocholatý pochází z Austrálie, kde obývá otevřené oblasti s řídkými lesy, parky a křovinaté porosty u otevřených ploch. Mimo hnízdní období žije v menších skupinách do 30 jedinců.
Pohlavní dimorfismus u tohoto druhu není patrný. Oba ptáci jsou šedaví s výraznými zrcátky, které tvoří střední křídelní krovky. Na temeni hlavy mají přibližně 4 cm dlouhou černou chocholku. Mladí jedinci jsou stejní jako rodiče. Rozdíl je pouze v nevýrazné chocholce, která jim dorůstá kolem 6. měsíce.
Chov holubů chocholatých je lepší pouze po párech. Samečci stejného druhu mezi sebou dokáží urputně bojovat. Jiné ptačí druhy ale v obsazení voliéry nevadí a tak se dají kombinovat s drobnými pěvci, bažanty, křepelkami nebo menšími druhy papoušků. U papoušků je ale třeba dávat pozor na to, zda holubům neškodí. Může se stát, že je v době hnízdění obtěžují a rozbíjí jim snůšku.
Holubi mohou poprvé zahnízdit už v prvním roce života. Ve voliéře či kleci je vhodné umístit několik hnízdních košíčků, ze kterých si pár může vybrat. Pro umístění jsou nejvhodnější keře, kde se ptáci cítí bezpečně. Pokud žádné keře v chovné ubikaci nejsou, chovatelé zpravidla vytváří kryté místo svázáním několika větví a košíček umístí do nich. Kromě hnízdních košíčků je potřeba nabídnout i materiál na stavbu hnízda (seno, tenké větvičky).
Samci v toku následují samičku, uklání se jí a rozevírají křídla a ocas. Současně při tomto tanečku tlumeně houkají.
Samička snáší dvě vejce, která inkubuje přibližně 18 dní a poté se se samcem střídají při krmení mláďat dalších 25 dní. Když mláďata vylétnou z hnízda, ještě dva týdny je sameček dokrmuje, než se osamostatní. Po vylétnutí mláďat často samice opět zasedne na novou snůšku a tak je třeba mláďata po odstavu oddělit od rodičů, aby je sameček nezačal napadat.
Holubi chocholatí nejsou nároční a tak je lze chovat jak v prostorné kleci doma, tak i po celý rok ve venkovní voliéře s krytým závětřím. Samozřejmě čím více mají prostoru, tím je to pro ně lepší. Voliéra by měla být osázena keři, které poskytnou dost míst pro hnízdění.
Jako všichni holubi, mají rádi popelení a tak uvítají místo s jemným pískem, kde tuto potřebu mohou uspokojit. Velmi často se pohybují po dně chovné ubikace a vyhledávají tam semena, je tedy důležité udržovat čistotu.
Jeho přirozenou stravou jsou semena trav, obilovin, zelené výhonky rostlin a příležitostně bezobratlí živočichové. Vhodná krmná směs je složena z pšenice, prosa, loupaného ovsa, řepky, kardi. Velmi rádi mají vaječnou míchanici, která je důležitá především v období hnízdění, a nadrobno nakrájené zelené krmení. Potřebují grit a písek a samozřejmostí je čistá voda.
Do krmné dávky se přidávají kombinované vitamíno-minerální přípravky, pro dobrou kondici ptáků.