Tento menší papoušek je domovem na obou hlavních ostrovech Nového Zélandu a několika menších, vzdálenějších ostrovech, které jej obklopují.
Je popsáno na 5 různých zeměpisných forem. Ty se však nijak výrazně neliší, navíc v podstatě všichni ptáci v evropských klecích pochází v současnosti z odchovů. Vzhledem k tomu, že bylo vyšlechtěno i více barevných mutací těchto ptáků, dá se říci, že druh byl domestikován.
Protože se často pohybují na zemi, kde hledají potravu, musíme věnovat podlaze zvýšenou hygienickou pozornost.
Je to pták po těle celý sytě zelený, jen na čele má okrouhlou karmínově červenou plochu. Uzdička a úzký pásek za okem jsou téže barvy. Letky ruční černé, u kořene na vnějším praporu modré.
Ptáci sbírají svoji potravu převážně na zemi, milují trávou zarostlé plochy. Jejich hlas není příjemný, připomíná kozí mečení. Odtud i jejich německé jméno Ziegensittich. Samec i samice jsou stejně zbarvení.
Jednotlivé ptáky lze držet i ve středně velké kleci. Pro páry je vhodnější voliéra, která může být celoroční, tedy jak s volnou, tak zastřešenou částí spojenými uzavíratelným okénkem. Při velkých mrazech ptáky do volné části nevpouštět, na pletivu jim mohou přimrzat nohy.
Nemají velké nároky na prostor, je však vždy lepší jim větší prostor poskytnout.
V zásadě to jsou zrnožraví ptáci, které krmíme směsí semen pro střední papoušky. Méně slunečnice, více prosa a lesknice. Zelené krmení jako ptačinec, pampelišku doplňujeme listy zelí, špenátu. Semena i naklíčená.
Ptáci hrabou v zemi, proto se doporučuje dávat naklíčená semena spolu s rašelinou do plochých misek na zem.