Větší druh papouška řazeného do podčeledi loriů. Je jedním ze dvou druhů tohoto rodu, v Evropě dlouho známých. Popsal je již sám Linné. Chovatelům i starší literatuře dobře známý pod jménem tříbarvý, byl však přejmenován na loriho novoguinejského. Je však ptákem, kterého dobře představují právě jeho tři barvy. Samice je stejně vybarvená jako samec.
Pro udržení dobrého stavu peří jsou pro lorie nutné časté koupele. Doporučuje se i sprcha. Krmení musí být vždy čerstvé.
Poměrně velký pták, v Evropě chovatelům docela známý. Protože žije na rozlehlém území pobřežních nížin Nové Guineje, vytváří také šest forem.
Jeho základní barvou je sytá červená. Křídla má zelená a na hlavě tmavou čepičku od čela až po týl. Prsa, břicho a krk jsou tmavě fialově modré. Formy se od sebe liší tmavou kresbou okolo krku, zobák je růžový.
Formy se dále liší barvou spodních krovek křídelních. Křídlo při pohledu zdola je pruhované.
Literární prameny se shodují, že nejméně po dovozu vyžadovali zvýšenou teplotu nad dvacet stupňů. Ačkoliv oproti jiným loriům byly jeho dovozy početnější, bylo vždy problémem sestavit chovné páry.
Podle jistých poznatků vybírají domorodci mláďata z hnízd a dokrmují je. Mnozí z ptáků měli kroužky z kostí či bambusu. Pokud je pták držen sám, může být i ve větší kleci.
K chovu je rozhodně zapotřebí prostorná voliéra.
Jako u všech druhů loriů. Jako základ se doporučuje průmyslově vyráběná směs speciálně určená pro lorie ‒ Nekton. Existuje však více značek i druhů složení.
I v časech, kdy taková směs nebyla u nás ke koupi, dařilo se loriům připravovat vhodné krmení. Jeho základem bývaly namočené piškoty do vodou naředěného medu a ovocného sirupu. Dětská výživa s trochou mléka nebo i krupicová kaše. Ovoce krájené na kousky nebo i mixované.