Motýlci jsou drobní afričtí astrildi, vyznačující se krásnými barvami a elegantním vzhledem. Především zaujmou samečci svou fantasticky modrou barvou.
Je nezbytné mít v případě chovu ptactva připravenou karanténní klec s vyhříváním, aby bylo možné nemocného nebo zraněného, popř. nově příchozího ptáka separovat od ostatních. Protože astrildi jsou drobní ptáčci, kteří dokáží podlehnout i "pouhému" stresu, musíme v případě obtíží jednat pohotově. Je také nutné mít přehled o veterinářích specializovaných na ptactvo, kteří ordinují poblíž.
Obývá suché stepi a savany východní Afriky a oproti svým v chovech známějším druhům preferuje vyšší a lidmi méně obývané polohy. Hnízdí v kulovitých hnízdech postavených z travin.
Do Evropy se dostal pravděpodobně až ve 20. století, vědecky popsán byl v roce 1897. V českých chovech se začal vyskytovat až v 80. letech. Motýlek modrohlavý se vyznačuje krásným modrým zbarvením. Samičky jsou méně modré, barva je i méně zářivá. Zobák je červený.
Během toku sameček samici krásně zpívá se stéblem v zobáčku, při čemž předvádí taneček složený z velmi rychlého "stepu" na větvičce. Samička mu odpovídá také zpěvem a tanečkem.
Motýlka není vhodné chovat o samotě, v páru bude mnohem spokojenější. Hnízdí v polobudkách nebo si vystelou nabídnutý košíček. Je nutné samozřejmě nabídnout vhodný hnízdní materiál. Pokud k tomu mají podmínky, mohou si hnízdo připravit i mimo budku, ve vegetaci či větvích.
Samička snáší 4 až 6 bílých vajíček, inkubace trvá 11 až 13 dní. Mláďata hnízdo opouští po 20 dnech a ještě asi 14 dní potřebují péči rodičů. Ve věku 4 až 5 měsíců přepeřují do adultního šatu.
Jako většinu astrildů, i tyto lze chovat jak v dostatečně prostorných interiérových klecích, tak ve voliérách, a to i v kombinaci s jinými mírnými druhy astrildovitých ptáků. Nedoporučuje se chovat je společně s jiným druhem motýlků!
Silnější druhy ptáků, včetně astrildů jako jsou zebřičky nebo amadiny diamantové, mohou motýlky rušit při hnízdění. Venkovní chov je možný v teplém období, pokud je voliéra dostatečně vybavena závětřím a zákoutími, kam se mohou ptáci ukrýt před nepřízní počasí.
Důležité je nabídnout ptákům vodu nejen k pití, ale také ke koupání. Sice se uvádí, že motýlci odchovaní v zajetí jsou relativně otužilí a vydrží i krátkodobé teploty kolem nuly, je na místě se zamyslet, zda je skutečně nutné je tomuto nepohodlí vystavovat.
Hlavní potravou motýlků jsou semena travin, proto je krmíme, jako většinu astrildů, směsí různých pros, mohárem, lesknicí a podobně. Nutná je také čerstvá zelená potrava, ovoce a zelenina.
V době hnízdění předkládáme zrniny naklíčené, a rozšíříme nabídku potravy o živočišnou složku, zvláště pak o nejrůznější bezobratlé. Mezi chovateli jsou pak nejvíce vychvalované mravenčí kukly, mšice a larvy plesnivce. K tomu můžeme předkládat i vaječnou míchanici, která ale motýlky není příliš vyhledávaná. Samozřejmostí je nabízet vhodný grit z jemného písku a také zdroj vápníku formou např. drcených lastur.