Neoféma modrohlavá je endematický druh, který se vyskytuje v suchých oblastech jižní Austrálie. Obývá i Velkou Viktoriinu poušť a přilehlé oblasti, kam zalétá, když hledá vhodnější podmínky. Je velmi dobře adaptovaná na nedostatek vody, jako zdroj tekutin využívá sukulentní rostliny.
Neofémy se pohybují často na zemi (v přírodě tráví velkou část dne hledáním semen), a tak je důležité udržovat čistotu v chovné ubikaci, protože se ze země mohou nakazit parazity.
Další zdravotní problémy, na které mohou být neofémy náchylné, jsou megabakterióza, plísně a kvasinky, katary a střevní problémy.
Jedná se o krásně zbarvený druh neofém. Zajímavý je u ní výrazný pohlavní dimorfismus. Samec má jasně modrou hlavu, šarlatovou hruď a žlutou spodinu. Samice je spíš nenápadnější, hruď má zelenou a hlava není tak výrazně modrá jako u samce. Mláďata jsou do přepeření podobné samici.
Byla vyšlechtěna řada mutací (modrá běloprsá, tyrkysová, plavá, skořicová, lutino, šedý faktor, fialový faktor a další).
Neoféma modrohlavá je klidný, tichý pták. Pro své zbarvení vyniká v chovech a pokud se chová v menší ubikaci (kleci), brzy krotne a navyká si na chovatele.
Jsou to snášenliví ptáci a tak je možné chovat je i ve voliérách s dalšími klidnými druhy chovanců, ideálně ale pouze po párech, protože by se mohli vzájemně rušit a být vůči sobě agresivní.
Jsou schopné zahnízdit v již v prvním roce. Při hnízdění jim lze nabídnout kmenovou i prkennou budku. Půdorys budky by měl být 20 x 20 cm a výška by se měla pohybovat okolo 35 cm. Chovatelé většinou vnitřek vystýlají hoblinami nebo trouchem a ptáci si pak upraví budku podle svých potřeb.
Samice snáší okolo 4 - 6 vajec, které inkubuje 20 dnů. Mláďata vyvádí přibližně po měsíci. Dvě snůšky jsou ideální počet v jednom hnízdním období. Uvádí se, že při třetí snůšce jsou ptáci (především samice) již velmi vysílení, což se může odrazit i na kondici mláďat. Je vhodné mít připravenou odstavnou ubikaci, kam se mláďata umístí, protože samec může být vůči mláďatům po odstavu agresivní.
Neoféma modrohlavá není příliš náročná na prostor. Pokud se chová v kleci, stačí pro pár chovné zařízení o velikosti 130 x 60 x 80 cm. Samozřejmě, pokud je možnost dopřát ji venkovní voliéru, určitě to pro ni bude lepší, jelikož je dobrý letec.
U venkovních voliér se doporučuje velikost 2 x 1 x 2 m (d x š x v). Neoféma modrohlavá pochází ze suchých oblastí, je to tedy pták, který nemá rád vlhké prostředí. U venkovní voliéry je tedy dobré, aby byla část zastřešená a krytá ze stran. Musí se myslet předem i na zimní období. Buď se zvířata mohou přestěhovat do zimoviště (udává se teplota 16°C), a nebo může na venkovní voliéru navazovat krytá část, která poskytne ptákům ochranu před sezónními vlivy počasí.
V přírodě se krmí semeny trav a vodu přijímají pravděpodobně ze sukulentních rostlin např. rodu Calandrinia .
V chovech se používá většinou směsí zrnin (různé druhy prosa, lesknice, kardi, slunečnice, travních semen). Velmi důležité je zelené krmení. Ptáci velmi ocení ptačinec žabinec, smetánku lékařskou a další jedlé byliny, nebo traviny v mléčné zralosti. Do voliéry je vhodné přidávat okus (např. ovocné větve), který dokáží zpracovat. Samozřejmostí je čistá voda, grit a sépiová kost nebo vaječné skořápky, zdroj vápníku by neměl chybět.
V období hnízdění je důležité obohatit jídelníček o bílkoviny. Nejsnazším způsobem je přidávat vaječnou míchanici.