Středně velký papoušek s dlouhým ocasem, který pochází z vnitrozemí jihozápadní Austrálie. I v přírodním zbarvení se vyznačuje jemným zbarvením v pastelových barvách. Dnes je možné jej považovat za domestikovaný druh. Všichni ptáci v evropských klecích již pochází z odchovů. Byla vyšlechtěna řada barevných mutací přes žluté, modré až po albino.
Zkráceně bývá nazýván "princeska", podle svého původního anglického pojmenování Princes of Wales Parakeet. Evropany byl totiž objeven a popsán při expedici do střední Austrálie v letech 1862/63, kdy se britský korunní princ zasnoubil a posléze oženil s dánskou princeznou Alexandrou, která po sňatku získala titul princezny z Walesu.
V literatuře se zdůrazňuje, že jsou náchylní na střevní parazity, škrkavky. Ty mohou snadno pochytit od volně žijících ptáků ve venkovních voliérách.
Ze tří druhů tohoto rodu, které jsou však vždy výrazně rozdílně zbarvené, se vyznačuje jednak svým pastelovým vybarvením a také nejštíhlejší postavou.
Je obyvatelem suchých, travnatých a nízkými keři porostlých krajů, kde k vodě bývá daleko. Proto jsou vynikajícími dálkovými letci. Pohlavní dimorfismus je viditelný, samce od samice lze odlišit.
Pro skupinu australských ploskoocasých papoušků se vytvořila dnes již ustálená metodika jejich chovu.
Ptáci se chovají v takzvaných celoročních voliérách, které sestávají z kryté a otevřené části spojené uzavíratelným průletovým okénkem. Krytá část v podobě zahradního domku, k jeho stěně přistavené venkovní voliéry.
Ke spokojenému životu potřebují prolet. Venkovní voliéra by měla mít nejméně délku tří metrů.
Jsou to v podstatě semenožraví ptáci. Pro australské ploskoocasé papoušky se prodávají již hotové směsi semen. Sestávají obvykle z několika odrůd prosa, lesknice, loupaného ovsa s příměsí slunečnice, semence a kardi. Podává se zelené krmení a klasy.
Berou i krájenou kořenovou zeleninu a ovoce, vaječnou míchanici.