Papoušek hnědohlavý patří do stejného rodu jako známější papoušek senegalský. Je celý zelený, s šedou hlavou. Dříve nesl jméno černooký. Na šedé hlavě je černé oko skutečně nápadné. V časech, kdy se upravovalo nové názvosloví, jej však ještě nikdo z názvoslovců neviděl na vlastní oči.
V přírodě je neviditelný, protože jeho nejoblíbenějším biotopem jsou mangrovové porosty východní Afriky. Má nápadný, mohutný, světle šedý zobák. Samec i samice jsou stejně zbarvení.
Ptáci vyžadují teplo. Nehodí se příliš do venkovních voliér. Ve své domovině jsou zvyklí na teplo, ale vlhko. A této kombinace se u nás dočkají jen výjimečně.
Tvar těla má v podstatě stejný, jako známější papoušek senegalský, jen je o něco drobnější. Nápadný je mohutný zobák. Je celý zelený, letky černé, hlava šedá, na lících světlejší. Zobák světle šedý, světlejší hlavy. Oko zdálky nápadně tmavé, oranžová duhovka na fotu prý není znatelná.
U nás byl odchován vůbec poprvé až v roce 2002 a o chovu existuje jen málo zpráv. V podstatě se neliší od zpráv o chovu dalších druhů tohoto rodu. Ptáci nemají být natolik plaší jako třeba papoušek rudobřichý. Nejde však o běžného chovance našich klecí a voliér.
Nemá mít nároky na větší prostor. Také prvního odchovu bylo dosaženo v menší, vnitřní voliéře. Další pak ve větší kleci asi 100 × 80 × 60 cm výšky s budkou zavěšenou zvenčí.
Základem je směs semen pro velké papoušky. Doporučuje se přimíchat i drobnější semena všech typů. Berou jak semena olejnatá, tak moučného typu. To znamená slunečnici, semenec, proso. Ovoce, bobule, větve k okusu.