Tento papoušek je, jak název napovídá, doma v Jižní Americe. Má větší střední velikost, odolnou konstituci a je velmi inteligentní.
Vyskytuje se ve čtyřech poddruzích.
Pokud se dodržuje hygiena chovu a všechny bezpečnostní doporučení při pořizování nových jedinců, nemívají papoušci patagonští zdravotní problémy, ale samozřejmě se u nich některá onemocnění mohou objevit. Takovou typickou chorobou pro jihoamerické papoušky je Pachecova nemoc.
Před pořízením jakéhokoli papouška je dobré zjistit si nejbližšího veterináře zaměřeného na choroby ptáků, který pak může při akutním problému pomoci.
Papoušek patagonský pochází z oblasti Patagonie, kde obývá travnaté, křovinaté pláně v blízkosti vodních toků.
Pohlavní dimorfismus u tohoto druhu není patrný na první pohled. Samci i samice jsou celkově poměrně nenápadní olivově zelení až hnědí. Výrazný je bílý kroužek okolo oka, bílý znak na šedých prsou a žluté břicho s velkou červenou skvrnou, která údajně vypovídá o schopnostech zahnízdit a vychovat potomstvo pro budoucího partnera.
Rozlišují se 4 poddruhy: papoušek patagonský chilský (Cyanoliseus patagonus bioxami), papoušek patagonský severní (Cyanoliseus patagonus andinus), papoušek patagonský jižní (Cyanoliseus patagonus patagonus) a Cyanoliseus patagonus conlara.
Papoušek patagonský je velmi společenský pták a tak se hodí i jako společník, ale je třeba mu věnovat potřebný čas a jeho hlasové projevy jsou značné a označují se jako poměrně nepříjemné a s tím je potřeba předem počítat.
V přírodě nehnízdí v dutinách stromů, ale vyhrabávají si hnízdní nory v březích, nebo využívají dutiny vápencových a pískovcových skal, kde jim jdou nory a dutiny dobře hloubit.
Budka pro papouška patagonského by měla mít rozměry 30 x 30 x 60 - 80 cm, případně lze použít i menší budku o rozměrech základny 45 x 45 cm a výšce 20 cm, do které vede tunel, který imituje přírodní noru. Je lepší umisťovat do voliéry více budek na pár, aby měli možnost vybrat si tu pravou.
V případě, že chovatel má v jedné voliéře více chovných párů, doporučuje se umístit ještě o něco větší budky, než jsou uvedené výše, protože se stává, že do jedné budky snáší více samic.
Samice snáší okolo 5 vajec a délka inkubace je 25 - 26 dní. Mláďata zůstávají v hnízdě po dobu dvou měsíců a po opuštění budky se o ně rodiče starají ještě přibližně další měsíc, než je úplně odstaví.
Jako chovná ubikace pro papoušky patagonské se nejlépe hodí průchozí voliéra větších rozměrů. Délka voliéry by měla být alespoň 4 - 5 m, výška alespoň 2,1 m. Minimální teplota nesmí klesnout pod 0°C.
Vše by mělo být sestavené z odolných materiálů, které vydrží práci jejich zobáků. Voliéra by měla být hojně osazena různými bidly, které ale umožní ptákům i nerušený prolet.
V přírodě se živí především ovocem, semeny, ořechy, květy a zalétávají i do zemědělských oblastí.
Krmná dávka by se tedy měla skládat z ovoce a zeleniny (běžně dostupné druhy), ze směsi semen a ořechů, které lze již namíchané zakoupit, z granulí pro papoušky a ze zeleného krmení (ptačinec žabinec, větve ovocných stromů, smetánka lékařská, květy měsíčku či afrikánů).
V období hnízdění a odchovu mláďat se musí zvýšit obsah bílkovin v KD, takže se nabízí vařené vejce, vaječná míchanice a nebo hmyz. Miska s gritem a čistou vodou nesmí chybět v žádné ubikaci.