Středně velký australský papoušek zvláštního „vojenského“ vybarvení. Žije ve vnitrozemí jihovýchodní a jižní Austrálie. Je příkladem toho, že když se české pojmenování jaksi nepovede, v chovatelské praxi se ve velké míře používá malinko počeštěné cizí pojmenování.
V evropských chovech je nejvíce rozšířena nominátní forma, které u nás chovatelé říkají blůbonet. Formě papoušek rudobřichý naretský, která byla původně vedena jako samostatný druh, chovatelská hantýrka říká narety. Soustava je vede jako rozely modrokřídlé. Chovatelé vědí, že to rozely nejsou, proto se jméno neujalo.
Pozor také na záměnu jmen, papoušek červenobřichý je odlišný druh.
Dávat vyšetřit trus na přítomnost škrkavek.
Většinové vybarvení lze nazvat olivově šedozelené, khaki. Čelo, přední líce a hrdlo jsou tmavě modré. Ohbí křídla až krajní letky jsou také modré. Břicho červené. Ptáci jsou do systému řazeni obvykle mezi rozely a rod papoušků zpěvavých.
Jsou to klasičtí dobří letci, kteří patří do větších voliér. Potřebují prolet. Všichni evropští ptáci jsou sice již v Evropě odchovaní, nicméně jejich odchovy se nedaří tak jako u rozel, a to všech druhů. Proto jsou to i ptáci řekněme vyšší cenové hladiny.
Mají být vůči chladu odolní. Chovatelé je většinou drží v takzvaných celoročních voliérách, které mají vnitřní a venkovní část propojenou průletovým uzavíratelným okénkem.
Mají větší nároky na prostor, potřebují prolet.
Většinu australských papoušků krmíme stejně. Základem je směs semen pro větší papoušky, slunečnice, semenec, různé druhy prosa, lesknice, loupaný oves, kardi.
Všechna tato semena podáváme i v naklíčeném stavu, zvláště pak v době hnízdění. V naklíčeném stavu dáváme i pšenici a kukuřici. Nedozrálé klasy prosa, senegalu, různých trav jako ovsík vyvýšený nebo lebedu. Krájenou kořenovou zeleninu, ovoce, větve k okusu.